Platforma (Michel Houellebecq)

2. únor 2015 | 22.36 |
› 

Od p. bratra a jeho přítelkyně jsem dostal k vánocům mj. knihu Platforma


platformaAutora jsem neznal. Až když jsem se pustil do čtení, došlo mi, že jeho jméno kolovalo v médiích v souvislosti s lednovým islamistickým atentátem na redakci pařížského humoristického časopisu: obrázek p. Houllebecqa byl na titulní straně čísla, které vyšlo právě v den atentátu.


Román Platforma se mi velice líbil. Nevybavuju si, kdy jsem naposledy četl současnou beletrii o současnosti.


Zpočátku mě trochu iritoval chladný pohled vypravěče (cynického čtyřicátníka, pracovníka ministerstva, z přesvědčení žijícího osaměle), naprostá absence humoru a časté pornografické scény. Postupem doby jsem se ale i tak začetl - děj nabírá obrátky ve chvíli, kdy se hrdina vydává na turistický zájezd do Thajska. Beru drsnější způsob psaní p. Houllebecqa jako metodu vyprávění, která je funkční. (Ale jinak jsou četné nemravné pasáže samozřejmě příslovečná nuda, nuda, šeď, šeď.)


Dočkal jsem se i svých oblíbených románových moudrostí, i když p. Houllebecq není žádný druhý p. Oscar Wilde a sentencí má méně i než takový p. Kundera:


Sami sebe si uvědomujeme ve vztahu k druhým, právě proto je vztah s druhými nesnesitelný.
 

Z žánru románových sentencí se mi celkem líbila třeba i věcná poznámka, že je problém, když člověk nemá co číst. Hrdina si na letišti cestou na dovolenou koupil jeden román od p. Grishama z advokátního prostředí a jeden podobný z prostředí IT (od p. Balducciho) a drsně se jim vysmívá, jak jsou pitomé. Po přečtení pár stránek knížky venku zahodí:


Při jednom společném jednání si zloduši z evropské firmy "bez uzardění" zapálili několik cigaret, takže tím doslova zamořili ovzduší; hrdina to však naštěstí ustál. Vyhrabal jsem v písku malý otvor a obě dílka do něj strčil; problém teď nastal v tom, že jsem musel sehnat něco ke čtení. Žít bez četby je nebezpečné, musíte si vystačit se životem, a to může vést k riskování.


Nebo o práci v kanceláři:


Pracovat v kanceláři není nic těžkého, stačí být jen trochu pečlivý, rychle se rozhodovat a za svými rozhodnutími si stát. Brzy jsem pochopil, že není za každou cenu nutné se rozhodnout nejlépe, nýbrž že ve většině případů stačí rozhodnout se nějak, hlavně pokud to bude rychle; platí to aspoň ve veřejném sektoru.


Vedle privátních témat má román p. Houllebecqa i dvě politické roviny - kvůli nim jsou jeho práce občas označovány za kontroverzní. Asi nejkritičtěji je přijímaná jeho podpora prostituce, zejména v chudých zemích a s tím související sexuální turistiky z bohatých zemí.


Druhým politickým motivem je celkový termný pohled na západní Evropu jako na ochablou neproduktivní společnost, která se pomalu potápí a nemá vůli obhájit svůj smysl, ani poskytnout svým členům bezpečí před barbary (především islamisty).


Jak se ukázalo, Babette a Léa byly kolegyně z komunikační agentury; hlavní náplní jejich práce bylo organizovat akce. Akce? Ano. Se zavedenými herci nebo s firmami, které chtěly rozšířit své sponzorské aktivity. V tom musí být hodně prachů, pomyslel jsem si. Ano i ne. Firmy se momentálně soustředí víc na "lidská práva" a investice se zabrzdily. Ale i tak to jde. Optal jsem se jich na plat; dobrý. Mohl by být i lepší, ale dobrý. Zhruba pětadvacetkrát vyšší než plat dělníka z železáren v Surat Thani.


Závěr: kniha je místy drsná a čtení některých scén bolí. Ale jako umělecké dílo tuto práci respektuji, většinou je navíc zábavná a strhující. Pokud jsem postřehl a slyšel z druhé ruky, dnešní trháky bývají většinou psané tak, že první kapitola je dechberoucí (protože prodává, případně je k nahlédnutí při prodeji e-knih). A zbytek pak typicky slábne. U Platformy to neplatí: zpočátku je příběh nemastný neslaný, jen cynický. Ale pak se rozjede a čtenář se dostává do těch krásných dilemat, zda se odtrhne, nebo zda si dopřeje ještě čtení i za cenu, že si ukradne spánku.


Pokud nejsou pro čtenáře nepřekonatelnou překážkou pornografické scény, pak mohu tuto knihu doporučit.


Nejsem si jist, ale trochu se bojím, zda si p. Houllebecqa nezařadím časem mezi oblíbence.


První věta knihy: Před rokem mi umřel otec.


Poslední věta: Zapomenou rychle.
 

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře

RE: Platforma (Michel Houellebecq) alienor 03. 02. 2015 - 11:14
RE(2x): Platforma (Michel Houellebecq) jarmik 03. 02. 2015 - 12:44
RE: Platforma (Michel Houellebecq) pm 03. 02. 2015 - 13:58
RE(2x): Platforma (Michel Houellebecq) jarmik 03. 02. 2015 - 19:17
RE: Platforma (Michel Houellebecq) zmrzlinka 06. 02. 2015 - 10:30
RE(2x): Platforma (Michel Houellebecq) jarmik 06. 02. 2015 - 19:26