Říkal jsem si, že po půl roce používání bych sepsal pár zkušeností s naší čtečkou.
Normálně bychom čtečku nekupovali, protože nejsme průkopníci nových technologií, které jsou sice pěkné, ale zaítm nekomfortní na užívání a samoúčelné. Dle mého je pořád ještě takový stav ohledně e-knih, protože neexistuje rozumný systém, jak si e-knihy kupovat nebo půjčovat. Stejně tak cena těch čteček má určitě ještě potenciál jít dolů. (Ajťáci z práce mi též říkali, že není moc důvod, aby byl displej jen černobílý, že prý jistě brzy přijdo barevné. Předávám, jak jsem koupil - ale možná jsem to jen nepochopil, jestli spíš nemluvili, že se jim líbí nějaký lehounce podsvětlený, jako mělo staré blackberry).
Rád používám skenr jako foťák. Možná to není nejlepší nápad, ale zde sken.
Pocketbook je ve skutečnosti bílý, ale my ho vůbec nevyndaváme z koženého
obalu, který u toho byl, takže ho fotím, jak vypadá reálně při našem používání.
Čtečku jsme ale v létě pořídili pro Sargo, protože bylo evidentní, že příštího půl roku víceméně proleží a chystá se to přečkat pomocí nemírné konzumace písmenek. Navíc Sargo je schopná si někde (nějak) opatřit nějakou tu e-knihu i nekoupenou, kde je evidentně nabídka o něco lepší, než v obchodech. Jelikož více na té čtečce čte Sargo (já ji beru do ruky tak jednou za týden nebo dva), bylo by logičtější, aby o tom psala Sargo; ale nechce se jí, tak to sepíšu ze svého pohledu já.
Pracuje to v adresářích jako normální prohlížeč souborů.
To po stranách jsou hlavní tlačítka na listování. Člověk si nastaví, co které dělá.
My máme nastaveno, že větší je dopředu, menší dozadu.
Nejtěžší rozhodování bylo, zda iPad nebo jinou čtečku, protože to bylo hlavně klasické spotřebitelské pobláznění z iPadu, které nás přivedlo vůbec uvažovat o takovéto hračce. iPad je samozřejmě sexy (na rozdíl od ukrajinské čtečky, což je ta naše), ale taky je víc než dvakrát dražší, takže to za rozmyšlení stálo. Nakonec proti iPadu rozhodlo (vedly ceny a lehké urážky, proč bych složitě sháněl něco, co se tu tehdy vůbec neprodávalo) nejvíc, že je těžký (skoro 3x těžší než tohle, má skoro tři čtvrtě kila) a velký a nedá se držet jednou rukou. Též jsme něchtěli klasický mobilní podsvícený displej, který má iPad, ale nepodsvícený ten elektronický inkoust, který se používá ve čtečkách - je nesrovnatelně příjemnější na oči a samozřejmě není tady téma dobíjení baterie. Jenom teda u čtečky je třeba počítat s tím, že je to jako knížka - samo to nesvítí, musí být světlo.
S těmi bateriemi je to tak, že zpočátku při studiu údajů o čtečkách mě rozčilovalo, že nikde se nepíše, kolik hodin vydrží, ale kolik stránek. Ale časem mi došlo, že to je racionální, protože ono to snad prakticky nic nebere, když se nelistuje. Myslím, že ta naše udává 16 000 stránek výdrž. Ale nabíjeli jsme zatím snad jednou. Ani nevím, jestli to tak dlouho vydrželo nebo jestli se to vždycky trochu dobilo z počítače, když jsem tam kopíroval soubory. Baterie prostě není téma, pořád to běží, nic to nežere.
Zobrazení na výšku/na šířku se může přepínat samo, jak to otáčíte. Ale ve skutečnosti to není potřeba automaticky,
pořád je to zaaretované, protože, když se čte v leže, tak to člověk drží někdy na boku.
Z hlediska praktického používání bych jako hlavní zkušenost potvrdil, že se to udrží v jedné ruce a lze tak i listovat. Ta tlačitka jsou trochu tuhá (což zase ale asi musí být, aby se nelistovalo nedopatřením, to by bylo protivné), takže je potřeba grif, jak to zmačknout takhle nehtem. Ale není to žádná věda samozřejmě, jenom to může zarazit, když to držíte poprvé v ruce. Četl jsem si to i ve vaně a jde to bez problémů, je to lehké.
Tato čtečka má 16 odstínů šedi, což je parametr, kterým se čtečky mohou lišit. Myslím, že 16 je max. Dal bych si pozor, jestli bych bral méně, protože sice tohle si člověk nekupuje na prohlížení fotek, ale v novinách ty fotky jsou a tady jsou rozeznatelné a mají takový příjemný retro ráz v té černobílé. Kdyby byla stupnice šedi hrubší, už by to asi moc původní fotku nepřipomínalo.
A to je asi tak vše podstatné, tzn. vše o čtení knih. Doporučoval bych každému se orientovat podle tohoto jediného kritéria. Ostatní hračičky navíc jsou na nic, nepoužívají se, protože všechno máte v lepší podobě už jinde (v počítači, v mobilu nebo mp3 přehrávači).
Vlastně k těm knížkám ještě jedna poznámka: tato čtečka je v kategorii 6-palcových. Pak je ještě kategorie 5-palcových a potom jsou větší. Já osobně bych uvažoval, jestli skutečně potřebuju 6-palcový displej, dle mého by byl 5-palcový přijatelný, protože za to je odměnou menší rozměr a ještě lepší přenositelnost po městě.
Závěrem tedy pár slov o věcech, které nejsou důležité a na které bych při výběru nehleděl. První je wi-fi. Když jsme to kupovali, tak připojitelnost k wi-fi mi připadala jako dobrá vlastnost (levnější čtečky to nemají). Představoval jsem si, jak zevluju se čtečkou ve Starbucks, vypadám jako moderní povaleč a čtu si přitom výsledky fotbalu na kicker.de. Realita je taková, že jsem s tou čtečkou ještě nikdy ve Starbucks nezevloval a moc to ani nevypadá. Internet na tom funguje, ale zobrazení je samozřejmě kompromisní a vykreslování relativně pomalejší. Tuhle funkci bych klidně vynechal, zbytečné za ní platit. Ještě žádnou knížku jsem si tam přímo z webu nestáhl, stejně si to připravím na počítači a pak normálně zkopíruju přes kabel, který u toho je.
Můj blog, jak ho zobrazuje čtečka.
Má tam i RSS aplikaci. Zkusil jsem třeba nastavit, že bych se tam koukal na nové komentáře na blogu. Ale z nějakých důvodů ta RSS čtečka u komentářů z pise.cz mrví diakritiku (zdůrazňuju, že to je jediný problém s diakritikou, na který jsem narazil, knížky i web jdou bez problémů), takže i toto teoretické využití připojení padá. Prostě za wi-fi bych u čtečky nepřiplácel.
Takhle vypadá klávesnice, kterou se zadává adresa do prohlížeče. Též si lze u knížek takhle dělat poznámky,
ale zatím jsem si tedy žádnou poznámku ještě nezapsal. Displej je dotykový a funguje zcela bez výhrad prstem,
lze používat i ukazovátko, co je zastrčené v přístoji.
Jsou tam asi tři nebo čtyři hry, z nichž žádnou nehraju. Zdá se mi, že lodě ani nějak nefungujou nebo tak něco. Ale proč to hrát na čtečce?
Taky to přehrává mp3, ale to jsem ani nezkoušel, na to mám radši ipod nebo cokoliv jiného přehrávacího. Vnitřní paměť je myslím půl giga v ceně, ale lze snadno expandovat nějakou standardní paměťovou kartičkou (myslím, že microSD) až na 32 giga. Na knížky je ten základ samozřejmě bohatě rezerva, na hudbu málo.
Ještě bych dodal, že teoreticky by měl jít updatovat ten firmware a snad k tomu existují i různé prográmky, ale nic takového jsem nezkoušel hledat, tak nemohu potvrdit.
Šachy tam fungujou, ale těhlech pět tahů jsou vše, co jsem na tom udělal,
a to jen kvůli téhle fotce.
Takže bych řekl, že ten stroj pro svůj účel po technické stránce pěkně funguje. Hlavní otázka teda je, jestli jsou vůbec k dispozici texty, které na tom číst. Zatím z tohoto pohledu je moje odpověď negativní a čtečku bych jako normální jedinec ještě nekupoval (nebýt těch našich zvláštních okolností, že Sargo prostě polehává teď a nemůže chodit denně do knihovny). Samozřejmě, pokud si člověk stahuje někde nelegální obsah, tak tam asi sežene i knížky, ale to pro mě moc není, nějaké experimentování v tomto směru.
Takže normálně je k dispozici v češtině je jen, co je zadarmo, což je jen nějaká ta klasika, především co publikuje městská lidová (Čapek, Němcová), pak ten projekt Gutenberg, kde je Sherlock Holmes, Jules Verne a pár dalších, včetně i nějaké starší světové klasiky. Funkční obchod s českými e-knihami jsem ještě neviděl. Nějak se rozjíždí ty palmknihy (zde), ale ta nabídka nemůže opravdu uspokojit asi ani nejzarytějšího fanouška elektronických knih.
Určitě je slušná nabídka světové beletrie, takže asi by se dal příští krvák od Dana Browna koupit elektronicky touto cestou. Ale zatím jsem to nezkoušel, takže nevím. Mám trochu pochyby, zda to bude tak jednoduché, když se podívám na situaci v hudbě, kde iTunes obchod prodává ve světě hudbu už léta, ale z českou kreditkou člověk přístup do této části obchodu pořád nemá a neslyšel jsem, že by se to mělo nějak dramaticky měnit v nejbližší době. A stejně - zas tolik cizojazyčných knih nečtu, abych si kvůli tomu kupoval čtečku, když ty hlavní trháky se koupí běžně k knihkupectví.
Takže abych se dostal z teoretizování do praxe, tak já na čtečce čtu jedinou věc, a to tlustý německý týdeník Die Zeit, který zbožňuju a vždycky když se dostanu do říše, tak si ho kupuju jako jeden prvek, který representuje luxus odlišný od všedního dne. Chce to maličko nasazení, ale zvládne i děcko ("tedy i já"): stáhne se prográmek ePuper (zde) a tam už je plugin, kde je popsáno, co dál. Tenhle prográmkem předělává webovou stránku do formátu uživaného pro e-knihy, tj. epub. Ta čtečka přečte celkem všechno (txt, doc, pdf a tak), ale epub je nejlepší, protože se pěkně poskládá a má obsah (když ho tam tvůrce knihy vložil). Die Zeit nabízí takto zdarma archiv od minulého čísla, ale mě nevadí, když to mám týden starý; stejně to málokdy stihnu přečíst.
Skutečné využití bych tedy viděl hlavně pro ty, kdo by si rádi předplatili levněji nějaké světové noviny a nechce se jim to číst z počítače, rádi by to četli pohodlně. Už jsem se po tom koukal, zatím zdaleka ne všechny časopisy elektronické předplatné nabízejí. Navíc často je to v pdf, což je formát, který se na čtečce zobrazí, ale na tom malém displeji docela divně, navíc se v tom pomalu listuje. Takže pdf časopis bych si nepředplácel, jedině epub. V epub je těch nabídek dost málo. Opět jsem našel ze svých oblíbených jen Die Zeit, tam za to i za dobrou cenu: protože mají předplatné za 5 EUR měsíčně, což vychází jedno číslo za 25 korun, přičemž ten týdeník má hodně přes 100 stran a je kvalitní. Teď jsem zaregistroval, že je snad takto i The Economist, ale ten mám předplacen papírově, a navíc mi přišla ta cena při zběžném pohledu dost vysoká.
U českých novin nevím - tam, co chci číst, tak si koupím na papíře. Ale epub předplatné jsem ještě nezaregistroval, myslím, že Respekt měl pdf.
A tím bohužel reálné využití pro mě v současné době hasne, to znamená, že si na tom čtu týden starou Die Zeit. Též jsem si říkal, že bych si přečetl nějakou ruskou klasiku, co jsem si postahoval, třeba Oblomova, ale zatím jsem se k tomu nedostal a nejsem si moc jistý, jestli se to zlepší.
Čili moje doporučení závěrem je: napřed se podívat, jestli reálně existuje (nejlépe v epub nebo aspoň txt) obsah, který byste si takto chtěli číst. A teprve potom vybrat čtečku. Zatím si však myslím, že normální čtenář moc takového obsahu nenajde.
Související článek: o tom konzumním bláznění, které vedlo ke koupi čtečky, jsem psal stručně zde.