Čapounovy scifárny

27. květen 2008 | 22.18 |
› 
Malý záznam do čtenářského deníku.

krakatitPoslední týdny jsem nějakou dobu pořád nevěděl, co by mě bavilo číst. Tak jsem hmátl po jistotě, mém oblíbeném Čapounovi. Když je tam Čapoun, tak to je vošéfovaný.

V Krakatitu jsem si již mnohokrát četl. Ale nejsem si úplně jist, zda jsem ho už někdy přečetl soustředěně od začátku až do konce. Je to samozřejmě paráda. Rušilo mě snad jen, že je to postupně stále víc v poloze snu. Nebo aspoň nějakého nadpřirozena.

Hlavní dojem ale z toho dneska mám, jak je to dusně eroticky prudce moderní. Jen co se Inž. Prokop dostane do továrny v Balttinu, většinu doby se spíš než s krakatitem potýká s princeznou Wilhelminou Adelhaidou Maud. A že je to nějaké potýkání (pozor mládeži zcela nepřístupno!):

Divými tlapami ji odtrhl od stěny a sevřel; zazmítala sebou tak zběsile, že kdyby povolil, skácela by se na zem; i zachytil ji pevněji sám kolísaje jejím zdivočelým odporem. Svíjela se se zuby zaťatými a rukama křečovitě vzepřenýma o jeho prsa; vlasy jí padly přes tvář, hryzala se do nich, aby potlačila křik, odstrkovala ho od sebe zlomena v pase a převalujíc se jako v padoucnici. ...

Zakolísal, jako by měl padnout; nyní se mu mohla vymknout, tápal rukama do prázdna; tu zvrátila hlavu, přehodila vlasy nazad a nastavila rty. Vzal ji do rukou, ztuhlou a pasivní; líbal její sevřená ústa, palčivé líce, krk, oči; vzlykal chraptivě, nebránila se, nechala se přímo nést. Zděsil se její nehybné trpnosti a pustil ji couvaje. Zapotácela se, přejela si dlaní čelo, usmála se uboze - byl to strašlivě žalný pokus o úsměv - a vzala ho kolem krku.

Jó, inženýři - to jsou zvířata!


krakatit - obrázek

Krakatit - ilustrace.

za dobrou práci

Věnování z Krakatitu (v šedesátým třetím jsem si fakt máknul).

tovarna na absolutnoJak jsem byl rozjetý s Krakatitem, tak jsem se rovnou pustil do Továrny na absolutno. Upozornila mě na ni nedávno jedna knížka studií o vztahu novin a literatury (ani jsem to nestih dát na blog), že to je významný příklad románu, který vycházel ve fejetonech. A je to na něm znát.

Nicméně teda se mi to líbí asi z Čapkových sci-fi nejvíc. (Byť na povídky z kapes to nemá).

Výborná je na úvod postava továrníka Bondyho. Pořád si stěžuje na malé poměry. Ale když je konfrontován s epochálním vynálezem karburátoru Inž. Marka, tak si vůbec neuvědomí jeho význam a možnosti.

V první půlce jsou výtečné obrazy, jak si lidé zvykají na nové nadpřirozené schopnosti: věštění a zázraky všeho druhu ve velkém.

Bohužel zápletka je naprosto nezvládnuta. Chvilku to vypadá jako zajímavá intelektuální hra, co by se stalo, kdyby všechny instituce a fabriky se rozjely samy od sebe naplno. Ale K.Č. se drží strašně zpátky. Píše jen jednotlivosti. Jakože továrna na cvočky najednou dělá moc cvočků a nikdo je neodváží. Chvilku tam přijde pěkně na význam obchodu, že sice cvočky jsou zadarmo, ale nikdo je nedostane, protože nejsou obchodníci; ale to je jen náznak.

josef čapek - továrna

Bondy si čte Lidové noviny.

V polovině najednou autor otevřeně přiznává, že zapomněl na termín dodání druhé poloviny knížky a že nestíhá.

Bohužel to pak celé převádí asi na nejméně zábavný scénář, a sice že bohové jednotlivých karburátorů jsou vzájemně nesnášenliví a vyprovokují všeobecnou válku. Ondřej Neff by jistě zpochybnění civilizace a nové budování z chaosu popsal důsledněji. Ale zas by to možná nebylo tak idylické.

továrna na abs-boj

V popředí štváči - to sedí.

Takže slibný úvod, slabé rozvinutí. Ale čte se to nádherně, není to tak bezútěšné jako třeba Válka s mloky. Ta vyšla ve stejném svazku best-ofky české sci-fi, ale k četbě mě to nikdy neláká.

Speciální potěšení jsou četné ilustrace - jsem rád, že se při vydávání neopomíjejí.

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře

RE: Čapounovy scifárny eithne 27. 05. 2008 - 22:23
RE: Čapounovy scifárny samotar®vzpomina.cz 27. 05. 2008 - 22:53
RE(2x): Čapounovy scifárny jarmik 28. 05. 2008 - 07:25
RE: Čapounovy scifárny markisha®blbne.cz 28. 05. 2008 - 06:21
RE: Čapounovy scifárny sargo 28. 05. 2008 - 08:40