Pražská asanace

24. září 2010 | 23.28 |

Mám ještě jednu brožurku z kolejních dob, která je trochu architektonická. Byla-li k tomu v tom roce 1993 výstava, tak to už si při nejlepší vůli nepamatuju. Ale asi ano, když to vydalo Muzeum hlavního města Prahy.

Image Sborník se jmenuje Pražská asanace. K 100. výročí vydání asanačního zákona pro Prahu a obsahuje několik článků, docela dost fotek, tabulku všech zbořených domů dle čísel popisných a data zbourání a dokonce i přiložený plánek A3 s původní mapkou asanačních obvodů, v němž je naznačeno i nové vedení ulic. Knížka je tedy vybavena solidně. Ale přeci jen s tou pracností to muzejníci nepřeháněli: podměty se s přísudky shodují leda namátkou a s editací jednotlivých autorů, aby to dávalo dohromady nějaký celek bez opakování, se též nenamáhali. Pozoruhodným přežitkem je, že knížka je uvedena citátem ze hry p. Havla; aspoň tedy, že je to ze hry Asanace.

Články popisují:

- historii pražské židovské komunity,

- průběh schvalování asanačních předpisů a pak vlastní asanace,

- důvody asanace, hlavně stav Josefova před asanací a

- odpor milců staré Prahy.

Asanační zákon byl od roku 1893 na deset let. Ale rozjíždělo se to pomalu, a tak byl prodloužen o dalších deset let; prodlužování bylo nakonec až do roku 1943. Bourání Josefova z větší části proběhla do války a pak za republiky. Ale domy se bouraly ještě v 50. letech a poslední várka kolem r. 1976. Nejnovější datum zboření jsem tam našel u domku v uličce za anežskýcm klášterem, a to 1987.

Stavět nové se začalo v Pařížské třídě, protože to byl i hlavní urbanistický zásah a záměr asanace, vytvořit luxusní bulvár s napojením na Staroměstské náměstí. Současně i tato strana Staromáku doznala výrazných změn. Ty byly i nejspornější.

Současně s asanací se totiž zorganizovala ochrana pražských památek, hlavně Klub za starou Prahu. Dodnes se citují bojovné články tohodle... Maršíka... vlastně chci říct... Mrštíka, hlavně ten spisek Bestia triumphans, kde nietzschovská triumfující bestie byl celkově vzato pražský magistrát.

Vedle p. Mrštíka byla dalším hráčem ještě asociace vlastníků nemovitostí z asanačního obvodu. Ta jednala trochu jinak, než bychom čekali dnes: jsou tam citovány stížnosti, ale nikoliv, že by se bránili boření a výkupu, ale naopak, že to jde pomalu.

staromak

Předasanační Staromák. Radnice má radnici, sv. Mikuláš ještě skryt za Krenovým domem.
Vedle pak trojice domů, kde dnes je proražena Pařížská s novou romantickou zástavbou na rozích.
O tuto část se vedl hlavní marný boj staropražských staromilců.

Čtení je určitě výzva k zamyšlení, protože úplně pohodlně se na to celé názor vytvořit nedá. Výborné je, že tón těch příspěvků je naprosto bez emocí; jenom konstatují (téměř všichni), že z dnešního pohledu to byl nesmysl, ale to není všechno, co se k tomu dá říct. Vysvětleny jsou poměrně i důvody pro asanaci: totiž že se jednalo o chudinskou čtvrť v bezprostřední blízkosti centra. V době asanace už nešlo ani tak o židovské město, protože emancipovaní Židé už bydleli tou dobou jinde. Citují se kastrofální hygienické poměry: Josefov byl přelidněn, žilo tam několikanásobně více lidí na plochu oproti ostatním čtvrtím. Cituje se příklad bytu se dvěma místnostmi, kde žila trojčlenná rodina majitele, která tam měla 19 podnájemníků a nocležníků. Jeden záchod připadal na 5 - 10 takových přelidněných bytů. (U těch záchodů však chybí srovnání se zbytkem Prahy, mám pochyby, že to bylo jinde zas o tolik lepší).

sv-mikulas-namesti

Před sv. Mikulášem byl uzavřený plácek.

Čtení o takovéto praktické akci samozřejmě nabízí úvahy podívat se na to z dnešního pohledu, tím vyniknou rozdíly:

- I když upřímně nenávidím pojem "19. století" (stejně jako "21. století" - jak někdo řekne "dneska ve 21. století", tak si o něm myslím, že blábolí a má v hlavě hokej), který určitý typ lidí s oblibou používá jako nadávku (což mi připadá tedy opravdu arogantní a zhovadilé toto říkat dnes v této zemi, když se podíváme, co se dokázalo právě v tom 19. století, že z toho žijeme dodnes, a že by se k tomu zas tolik přidávalo, z čeho budou žít ti po nás, to se říci skutečně nedá), tak tedy (stejně nikdo nemá šanci si pamatovat, jak tahle věta začala) tohle by se dneska myslím už nedělalo, že by někdo zbořil celou starou čtvrť v centru města, protože se mu prostě nelíbí.

- S tím souvisí i nezvyklý obrázek účinnosti tehdejší veřejné správy: pražská městská rada si vytyčila asanační plán, měli rozpočet, vykoupili pozemky, zbořili domy a prodali pozemky k nové zástavbě podle nového regulačního plánu. Sice to šlo pomaleji, než čekali, ale nakonec se to uskutečnilo, jak plánovali. Provedli to za náklady, které nakonec byly menší než zamýšlený rozpočet. Celé to prováděla asanační kancelář, což byl jeden pán a asi tři pomocníci. Sci-fi.

- Je to zvláštní, že ten nejvzteklejší radikální staromilec p. Mrštík měl pravdu. A není to tak, že by všichni ti zastánci byznysu, pokroku, hygieny, evropské úrovně a technologie měli trochu pravdy a on nejvíc. Ne - kdyby se to udělalo podle něho, tak to by bylo nejrozumnější, nejohleduplněnjší k hodnotám a i nejvýnosnější. Protože mít dneska židovskou čtvrť v původní podobě by turisticky vyneslo Prahu ještě o stupeň výš. On byl ve skutečnosti ještě málo radikální, protože - pokud jsem to správně pochopil - proti zboření špinavých nehygienických domů se až tolik neprotestovalo, spíš se protestovalo proti boření hodnotnější jednotlivých budov a proti velké nové výstavbě.

- Asanaci, když už se tedy udělala a nevrátí se zpět, tak tam hodnotí jako poměrně zdařilou. Ve srovnání s inspiracemi při asanaci Paříže, Berlína, Vídně, Florencie a Pešti byla srovatelně brutální jen proražení Pařížské ulice a její vyústění na Staromák. Jinak i ty nové ulice do značné míry sledují původní ulice, i když taková pieta k původní struktuře místa ztěžovala optimální velikosti parcel pro luxusní byty. Aspoň že měli tolik rozumu, aby neuskutečnili monumentální bulvár prodloužením Pařížské tak, že by vyplynula až do Václavského náměstí.

platnerska (2)

Zadumaná zákoutí.

asanace-klasterni ulicka

Poslední zbořený mohykán.
Kdyby zadumaná ulička vydržela, jak by to tam vypadalo dnes?

Nevím, zda je to dostatečný test nadčasovosti, když si brožurku prohlížím teprve 17 let, ale zatím se mi pořád líbí; a to už ani nechodím každý den asanační čtvrtí do školy:-)

Aktualizace: myslím, že všechny nebo skoro všechny texty z knihy a mnoho obrázků jsou volně přístupné online zde

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře

RE: Pražská asanace pm 26. 09. 2010 - 14:25
RE: Pražská asanace lukas* 29. 09. 2010 - 19:32