Je pátek, nemám co bych napsal, ale nějaký pohyb na blogu bych rád. Knížky mám rozečtený dvě, ale obě jdou strašně ztuha. Tu jednu pomalu koušu skoro dva měsíce a jsem pořád jen v půlce.
Takže to dneska bude zase jen youtube. Sorry.
A sice jsem si vzpomněl na jednu popíkovou záležitost. Ten pán se sice nazývá ne úplně vikingsky Nikola Sarcevic, ale je ze Švédska. Někdo mi říkal, že jinak je to zpěvák nějaký punkový kapely, ale tohle je sólový pop projekt a evidentně slavnější než ta skupina.
Uznávám, že za ty dva tři roky, co hraběte Nikoliče nosím v ipodu, jsem si na to možná spíš zvykl, než že by to bylo nějak výjimečné. Navíc se mi od něj líbí pak už jen jedna další píseň a jiné ne. Ale jsou to trvalky a pořád ještě mě neštvou.
Klip z toho bazénu jsem neznal, až teď kvůli článku jsem si ho našel. Nějak moc nevím, co si o tom myslet. Nějakou myšlenku má a není špatně udělaný, ale ta myšlenka mi moc nesedí k tý písničce. Ale třeba se pletu.
(Omlouvám se zkušeným sledovatelům klipů v předklonu, ale zjistil jsem, že někteří čtenáři mají problém, jak si poradit s trhaným přehráváním. Takže rada je jednoduchá: pusťte to a hned to zase vypněte. Ono se to nastahuje do zásoby, což ukazuje ten spodní proužek. Když to znovu pustíte za chvíli, už to bude hrát OK:-).