Jarmik | Jára M., píšící, bdící

Minulý týden se to všechno najednou tak sešlo: dítko u prarodičů, mihotavá naděje na prodloužení již tak prodlouženého víkendu a myšlenka někam vyrazit. Byl z toho narychlo upečený plán pokračovat v letošní naší osobní módě dovolených v NDR. A tak jsme vyrazili na ostrov Rujana.

Je potřeba s tou pradávnou dovolenou pohnout. Dneska to bude s vlasteneckým podtextem. Když jsem si četl o těch hlavních pamětihodnostech, tak jsem koukal, že ve středověku byla většina hradů v Saském Švýcarsku českých; evidentně předkové v Čechách byli na ty skalní hrady specialisti. Z dnešního průběhu hranice je však zjevné, že o hrady předkové přišli. Patrně je prohráli v kartách nebo tak něco.

Včera mě přepadla zákeřná choroba. Dnes jsem se ještě neodvážil do práce, tak využiju lepší chvilky k sepsání otcovských výletů z dnešní doby. Bohužel fotky z velikonočního hledání dobrůtek v kokořínských skalách s Němečkovými jsem si v nějakém nezřízeném okamžiku smazal. Ale takový už byl tenhle duben.