Jak na věc (film)

U článků o knihách p. Hornbyho se několik čtenářů shodlo v komentářích, že se vydařila adaptace Jak na věc. Náhodou jsem tenhle film měl nahraný na videu, protože nedávno běžel v TV.

Díky doporučení v komentářích jsme této romantické komedii věnovali jeden TV večer. (Jinak bych ji patrně smazal bez koukání; většinou se dívám stejně jen na nahrané seriály).

Udělám si tedy o filmu Jak na věc (About A Boy - 2002) výjimečně záznam do deníčku. Jinak o filmech nepíšu, čtenáři se nemusejí obávat. Ani na to nemám na blogu rubriku.

Will a Marcus.

O filmech nepíšu z dobrých důvodů. Zejména, že se na ně moc nedívám. Důkazem budiž, že jsem neznal vůbec p. Granta, který hraje v Jak na věc hlavní roli. Hraje zde výborně a je radost a sranda vychutnat si jeho skutečně velkolepý výkon. Myslím, že bez něj by byl film poloviční, respektive nijaký.

Vůbec obsazení rolí se vydařilo: chlapec Marcus působí zcela přirozeně. Též všechny zúčastněné dámy jsou tak úchvatné, jak mají být. Marcusova matka je ve filmu o kus otrhanější, než jsem si představoval v knize - spíše než vegetariánku mi její kostým ve filmu připomínal místy bezdomovkyni.

.

Will a Susie.

Když srovnám film a knihu, tak film se knihy hodně dlouho drží velice přesně. Byl jsem až překvapen, jak doslova se snažili co nejvíce z knihy zachovat.

Hlavní odchylkou je, že film téměř vynechává dějovou linii s Marcusovou školní láskou; ta přitom dominuje druhé polovině knihy a je též pěkná. Ale naprosto rozumím úvaze, že by nedávalo ve filmu smysl dělat z hvězdného p. Granta v závěru filmu vedlejší postavu kvůli rozjíždění nějaké historky s dětskými herci. Z tohoto důvodu má filmový příběh předělaný závěr: snímek vrcholí na školní akademii (ne moc přesvědčivou tradiční filmovou dojemnou scénou); nic takového v knize není. Na druhou stranu je pravda, že kniha tak trochu končí bez pointy, do vytracena.

Rachel a Will.

Druhou odlišností, která též souvisí s potlačením školní dějové linie, je úplné vypuštění motivu Nirvany a sebevraždy p. Cobaina. Toto rozhodnutí naprosto schvaluji, v knize mi připadal tento motiv jako slabý: dneska je obtížné autenticky se vžít do situace, že skupina Nirvana byla okrajovou libůstkou oddaných zasvěcených fajnšmekrů, kterou normální mládež vůbec neznala.

Závěr laboratorních prací: kombinaci kniha a film Jak na věc doporučuji.

Všiml jsem si na ČSFD, že zfilmovány byly i oba předchozí díly trilogie Omnibus: Fotbalové opojení (Fever Pitch - 1997) a Všechny moje lásky (High Fidelity - 2000); podle hodnocení lze však čekat, že jde o slabší a spíše průměrné filmy; a nehraje v nich p. Grant. Ale stejně bych se na ně ze studijního zájmu někdy rád podíval, bude-li možnost.