Konzumenti levných jídel

11. březen 2010 | 22.34 |
› 

Náhodné chňapnutí po knížce na kraji police při běhu skrze městskou lidovou ve Školské.

konzumentiKonzumenty levných jídel od p. Thomase Bernharda jsem si půjčil opravdu ryze namátkou, jen podle zajímavého názvu. Neb o autorovi jsem nikdy předtím neslyšel. Knížka je to sympaticky malá, tak proč nezkusit něco nového.

Myslím, že není úplně obvyklé, aby se mi knížka napřed silně nelíbila a až postupem doby nadchla. Už tedy pohled na předsádku, že vydání financoval úřad rakouského kancléře, mě naladil skepticky. Moc přínosná nebyla ani zadní obálka, kde je evidentně převyprávěn celý děj a vyložen význam. A ten začátek byl podivný, až jsem si říkal, jestli to není nějaký úchylák a že se na to vykašlu. Rychle se však vše začalo obracet k lepšímu a druhou půlku už jsem si vychutnal.

Konzumenti levných jídel je vyprávění o pánovi, který po úrazu začal chodit jíst do Vídeňské veřejné jídelny. Tam narazil na stůl čtyř štamgastů, kteří ho okamžitě vzali mezi sebe. Všichni u toho stolu mají jako životní zásadu, že ve VVJ si vždycky bez výjimky koupili to nejlevnější jídlo, které ten den nabízeli. Ten pán po úrazu o těch konzumentech sepisuje jakýsi zásadní spis, o němž se dozvíme jen to, že se týká fyziognomiky.

Velice zvláštní je jazyk, protože celé je to napsané takovou jakoby nepřímou řečí, že vypravěč většinou jen tlumočí, co mu řekl ten skutečný vypravěč, kterým je ten pán, který měl ten úraz. Předpokládám, že v originále je to nejspíš psané takovým tím tvarem sloves, co mě na němčině baví (ale zapomněl jsem, jak se jmenuje), že to je z druhé ruky a mluvčí neručí za to, zda je to pravda nebo ne. Do češtiny se to musí myslím převádět většinou přidáváním slovíček "prý" nebo "údajně". Ale jednak je to slohově neúnosné a jednak "údajně" nebo "prý" už obsahuje větší distanci od té informace, než to bývá v té němčině.

Celkově bych to nazval jako strašně ňahňací styl. Z toho chabého výběru autorů, které jsem četl, mi to strašně připomínalo Kafku; taky se tu ulpívá na maličkostech a do absurdna rozebírají nějaké pocity a vztahy, krouží se kolem jádra věci, respektive se objevuje nečekaně jinde, i u Konzumentů to má místy až mystický nádech. 

Ukázka mystického prvku:

Aby zachránil tak důležitý a jedinečný spis, jako je spis o fyziognomii, musel by se pisatel takového spisu za určitých okolností postupně odpoutat od všech lidí, přerušit všechna spojení, naprosto se uzavřít, být už jenom sám pro sebe, pravil. Jedině tím, že se mnou diskutuje a vykládá o konzumentech levných jídel, si prý vytváří možnost k sepsání spisu o konzumentech levných jídel, už si údajně nemůže dovolit žádné zdržení, takže mi musí okamžitě vyložit konzumenty levných jídel, protože bezprostředně poté zamýšlí psát takzvaný druhý spis, jak tomu říkal, který údajně navazuje na spis první, jak mu říká, který má již hotový.

Jeho fyziognomie sestává ze čtyř spisů, z nichž tři už nosí v hlavě celá léta, o čtvrtém, a tudím klíčovém si zjednal jasno, až když se namísto ke starému jasanu vydal ke starému dubu, a bez okolků si dovolí ho nazvat Konzumenti levných jídel.

Po dočtení jsem měl velice příjemný pocit, proto doporučuji.

První věta knihy je na celou první stránku. Ale já se toho neleknu, tady ji máte: Po několika týdnech, kdy se ze studijních důvodů vydával do Wertheimsteinova parku navečer, a nyní už třetí den i pravidelně ráno kolem šesté hodiny, se prý po dlouhé době náhle, a to díky ideálním přírodním podmínkám, jež ve Wertheimsteinově parku panují, vrátil z naprosto bezvýznamných myšlenek o fyziognomice nejen k myšlenkám použitelným, nýbrž i nevšedně užitečným, takže se mohl zaměřit na svůj spis, který pro neschopnost soustředit se odložil na neurčito, přestože na jeho sepsání v podstatě závisel spis další, jehož napsání zase umožňovalo vznik spisu následujícího, a na těchto třech spisech, které hodlal sepsat, závisel prý spis čtvrtý, o fyziognomice, jenž údajně skutečně podmiňoval jeho budoucí existenci vůbec, a zničehonic se nevydal tak jako obvykle ke starému jasanu, nýbrž ke starému dubu, a přišel na konzumenty levných jídel, jak jim říkal, s nimiž se po dlouhá léta ve všední dny, od pondělí do pátku, levně stravoval ve Vídeňské veřejné jídelně, tedy v takzvané Vídeňské veřejné jídelně, tedy v takzvané VVJ, přesněji ve VVJ na döblinské Hlavní ulici.

Poslední věta knihy: Konzumenti levných jídel byli ztraceni stejně jako tolik duchovních výtvorů, o nichž nám jejich tvůrci vyprávěli.

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře

RE: Konzumenti levných jídel eithne 11. 03. 2010 - 23:06
RE: Konzumenti levných jídel kobliha 12. 03. 2010 - 08:50
RE: Konzumenti levných jídel sargo 12. 03. 2010 - 10:12
RE(2x): Konzumenti levných jídel eithne 12. 03. 2010 - 10:26
RE: Konzumenti levných jídel zuzi 13. 03. 2010 - 09:37