Fakt nevím, čím to bylo, že letos jsem obligátní zářijový katalog na příští rok dostal až na konci října. Vysílal jsem do říše jeden nákupní výsadek za druhým, ale uspěli až nyní. A to prý v trafice v Karstadtu na Prager strasse v Drážďanech už byl tohle poslední! Možná je to permanentně vyprodáno a k dostání jenom pod pultíkem. (Ano, tak to určitě bude!)
Auto-Motor-und-Sport Autokatalog na rok 2011 se moc od minule nezměnil. Pokračuje v tom trendu ubírání názorů a osobních poznámek. Už před časem úplně zrušili i stručné soupisy kladů a záporů hlavních modelů. Bohužel už téměř úplně vypustili i úvodní část u každého výrobce, kde charakterizovali jeho aktuální stav. Třeba u Suzuki tedy není ani zmínka o aktuální nové účasti VW apod.
Asi redakce dospěla k názoru, že z globálního hlediska končí legrace a jde do tuhého. Američtí výrobci asi v Německu nikoho neznervózňovali. Ti jsou ale dnes vesměs těsně po bankrotu a přicházejí noví sekáči. Přestože GM a Chrysler už jsou myslím zase z konkurzního řízení venku (byť GM stále jako národní podnik), tak je vidět trend US autoprůmyslu dolů: Pontiac, Oldsmobile, Saturn a Hummer jsou fuč, Mercury naposled.
Když člověk vlastně už dvě desetiletí sleduje katalog aut, je to jeden způsob, jak pozorovat vývoj ve světě. Není to ani deset let, co třeba korejští výrobci byli uváděni jen jako podivné kuriozity; v desetiletí před tím jen jako producenti ubohých nesčetných variant starého Opelu Kadet.
Tak i dnes není ještě žádný čínský výrobce s výrazným jménem, ale je jich tam - pořád na úrovni zaostalých kuriozit - rozeseto opravdu mnoho.
Jelikož automotive je zdaleka největší odvětví, které nás živí (fakt jsem se nedíval do žádných statistik, ale tipoval bych určitě tak přes 60% české výroby), tak předpokládám, že další vývoj budeme cítit dosi bezprostředně bez ohledu na to, ve kterém odvětví zrovna jsme. (Odbočka: byl jsem překvapen, když v nějakém PR článku v Týdnu psali, že druhé největší české odvětví jsou letadla, to bych fakt nečekal).
Letošní rok je docela zlomový i pro mě, jakožto čtenáře AMS Autokatalogu. Poprvé letos odpadly legrační staré modely, které se ještě loni držely: letos už není ten starý Žigulík, co se pořád dělal v Rusku, a v JAR skončil v lednu Golf I, takže v katalogu už též není.
Zůstavá tedy už jen trvalka poslední, nejvytrvalejší, indický Hindustan Ambassador.
Letos se Ambassador nabízí i s MP3 rádiem! Technickou inovaci nezastavíš.
Z hlediska industriální nostalgie už je pryč prakticky vše z ostbloku. Myslím, že posledním přežívajícím modelem je ukrajinská ZAZ Slavuta (ZAZ byl dle mého Záporožec).
Letos bude prý už též končit.
Když už jsem u sovětských značek, tak ještě existuje i Volha, ale dovyrábějí už jen z dílů na skladě starou verzi Chrysleru Sebring.
Díly už jen na letošek.
Na opačném konci životního cyklu je Čína. Čínských značek je opravdu hodně a zatím se v nich moc neorientuju, i když pár prvních jmen už si pamatuju.
Na ukázku jedna stránka, všechno Číňani.
Když bych se držel etablovaných výrobců, tak dle mého nejhezčí auto, co vidím na ulicích, tak už v katalogu není, protože končí letos v prosinci: nevím, jestli jsem v tom mínění jediný, ale podle mého VW se úžasně povedlo to kupátko od Passata, co udělali jen tak mimochodem na konci vlastně na konci života té aktuálně končící generace. Passat CC, to se mi zvenku velice líbí.
Z aut v katalogu je mým favoritem z hlediska vnější elegance Citroen DS4. Opravdu jsem zvědav, až ho uvidím naživo - jestli je to jenom dojem z fotek, nebo jestli to auto je fakt tak krásný.
Navíc v té bílé barvě - paráda.
Asi největším designovým zklamáním za poslední léta pro mě je Mercedes GLK. Dle nějakých nákresů jsem čekal sexy nádherný kompaktní SUV; potom na fotkách to vypadalo divně, což se mi potvrdilo i na silnici - tohle auto se mi vůbec nelíbí. Což se mi nelíbí hodně aut, ale tady jsem to nečekal.
Nelíbí. (Ale kdyby mi ho vysloveně nutili, tak bych to ještě zvážil).
Z hlediska toho, o čem bych možná někdy uvažoval, že by bylo pěkné si reálně pořídit, tak jsem hodně zvědav na nového C-Maxe, samozřejmě hlavně na tu verzi, kde přidělali velký kufr.
Max a Velkomax. Velkomax má prý - předvídatelně - velký, ale ošklivý zadek.
(Omlouvám se chybějící kraj fotky - už to bylo u hřbetu, tak to nešlo dobře skenovat).
Jeden oddíl katalogu je věnovaný elektromobilům, ale jsou to všechno pořád studie. Nevím, jsou to pořád nějaké sliby, ale na silnici nic. Nedovedu si to nějak představit, že by auta na baterky mohla dobře fungovat. Když si představím, jaké jsou v zimě problémy s mobilem, s navigací, s ipodem - na mraze to slábne, jak se to nechá vychladnout, tak displej jenom se mihotá a za chvilku šlus. Jaké to asi bude, když si v mrazu pustím elektroauto a ještě bych si z té baterky měl topit? Instinktivně se mi líbí spíš spalovací motory na různé ty věci, co se dají vypěstovat: rostlinné oleje nebo alkohol. To mi připadá takové perspektivnější: urodí se, bude se jezdit víc, neurodí se, bude se jezdit míň, ale dovedu si to představit. Uvidíme.
Na závěr ještě ze sekce exotů dva čeští malovýrobci. Pamatuju si, že před pár lety tam bývali až čtyři (nebo dokonce jeden rok myslím pět). Na silnici jsem to myslím ještě nepotkal.
Gordon je z Plzně.
Kaipan je ze Smržovky.
A teď rychle už k TV na slečnu Marplovou - hotel Bertram je neuvěřitelně špatná knížka, jsem zvědav, jestli bych si toho všiml i v TV přepracování.
Příští týden bych potřeboval posunout pár pracovních věcí pořádně vpřed. Takže takové je i moje přání pro čtenáře a pro sebe.