Neboli - aby to dávalo i rým: KLM - lyžařů sen. Tak se nazývá krásná keška p. Islanda, kterého osobně neznám, avšak jedná se o přítele p. DJ.
Sargo měla jakousi akci - hádejte jakou - v Ostrově, tak jsme vyrazili dnes do KV. Jako obvykle jsme dítko odhodili k našim a vrhli se do víru sobeckých radovánek. Já vyrazil poprvé letos na běžky. A bylo to kvalitní. Byť jsem kondičně zase jednou takové máslo, že jsem se ani nezpotil, protože k takovému výkonu nedošlo. Na závěr desetikilákové vycházky jsem ale cítil, že jsem rozhýbaný, a že by to šlo i s trochou endorfinů. Snad příště.
Při logování KLM.
Rád bych uvedl dvě zeměpisné zajímavosti z dnešního chození na lyžích:
Jednak tedy ta stylová magistrální keška, kterou jsem odlovil stylově na běžkách. KLM - lyžařů sen, a kešky p. Islanda, to je zas keškařův sen. Dlouhou dobu cestou k autu jsem přemýšlel, jaké obrovské privilegium mám, že mohu se zabývat takovou prakticky nemožnou zábavou: někdo schová někam krabičku, napíše to na globální počítačovou síť, já si vzpomenu na běžkách v lese, jestli někde nějaká nablízku není, zjistím si to na mobilu a tu krabičku najdu pomocí satelitní navigace. Tohle jsou přesně ty věci, které nikdy žádná sci-fi nevymyslí. Že lidi používají naprosto futuristické technologie přízemním způsobem, k němuž ty technologie vůbec nebyly myšleny, prostě pořád jen pro srandu.
Druhou zeměpisnou zajímavostí bylo, že jsem se pohyboval po KLM a NEpotkal jsem tam dnes za celou dobu ani jednou pana lékárníka. To mě zarazilo, neboť se to skutečně stává tak jednou za deset let. Je fakt, že jsem potkal pána, který byl podobný tatínkovi pana lékárníka, ale asi to nebyl on.
Snad se ještě letos nějaký ten výpad vydaří.