Pěkná brožurka o Justiniánovi

19. leden 2010 | 23.25 |

Brožurka pěkná, historická, malého formátu, útlá, s fotografiemi, odborná - v pořádku. 

justinian_Kniha od p. Mischy Meiera se nazývá Justinián. Život a vláda východořímského císaře a pojednává o životě a vládě p. Justiniána, východořímského císaře.

Čte se to příjemně. Justinián je klíčový panovník a navíc p. Meier píše, že byl na přelomu věků v Konstantinopoli: začínal ještě v době vycházející z římských tradic, se kterými se ale již při korunovaci vědomě rozešel směrem ke křesťanské středověké říši. 

Justinián pocházel z vesnice poblíž dnešního města Niš v Srbsku (někdy v renesanci Srbové vytvořili legendu, že byl dokonce slovanského původu, což se většinově vyvrací, že tehdy ještě tam Slovani nebyli). Jeho strýc udělal v Konstantinopoli kariéru od nuly a dotáhl to až na náčelníka palácové gardy. Z tohoto postu se pak stal i císařem; těsně před smrtí pak jmenoval spoluvládcem Justiniána.

Popisovat to do detailů nebudu, jen pár nesouvislých bodů:

- Zaujalo mě, že vrcholem společenského života byly závody na vozech v hippodromu. Přitom spolu soutěžili Zelení a Modří; podle těch týmů se dělilo i obyvatelstvo města. Mezi fanoušky vládla rivalita, která snadno přeskakovala až k násilí. Justinián na cestě k moci cíleně podporoval Modré.

-  Na rok 500 se intenzivně čekal konec světa, protože mělo uplynout 6000 let od jeho vzniku. 

- Silně se prožívaly náboženské debaty. Silným směrem byl monofisytismus (proti němu pravověrné vyznání představovalo učení chalkedonského ekumenického koncilu z r. 451). Rozdíly jsou v brožuře stručně vysvětleny.

- Nechal postavit slavný Chrám Boží Moudrosti (sv. Sofie), dominantu Istanbulu. Již za jeho života se obrovská kopule zřítila při zemětřesení a musela být obnovena.

- Vůbec celkově jeho život probíhal tak, že v první polovině se mu dařilo, všechno vyhrával, nebo aspoň uzavřel dobrý mír s Persií, dobyl severní Afriku od Vandalů, většinu Itálie včetně Říma, jakoby se snažil obnovit jednotný Řím, kodifikoval veškeré právo ve slavných spisech. Ve druhé půlce se to už nedařilo: poprvé se objevil mor (a to současně mor hlízový, plicní a morová sepse), muselo to být nepředstavitelné peklo - oběti se dnes nedají zcela odhadnout, v knize se píše, že jako reálná hypotéza by mohl být pokles obyvatelstva o 25%. Následoval hladomor a zemětřesení. Císař též dostal mor, ale vykřesal se z toho. Hlavním životním pocitem lidí se stal strach a naprosté nepochopení, proč se taková hrůza děje a co bude dál. V Itálii ztratili po zbytečných nákladech stejně vše, co se dalo. Peršané jim dali na budku, protože zrovna vrcholil tam nějaký schopný vládce, takže Justinián musel solit za mír. Přes Dunaj plenili říši různí divočejší Germáni, případně pak i Slovani. Justinián neměl šanci ještě i v tomto směru obyvatelstvo bránit, hlavní metodou obrany bylo jenom štvát proti sobě nájezdníky, aby se drželi v šachu. 

- V této době Justinián dal plný průchod své intenzivní víře a převážně se odklonil od úřadu a věnoval se náboženským úvahám.

- Celkově mi připadá, že ani tahle slavná doba tedy za moc nestála. Ale relativně to bylo přeci jen něco jiného, než pozdější negramotný středověk. Třeba Justiniánovu strejdovi se posmíval tehdejší spisovatel, že nebyl vzdělaný jako městská elita a uměl špatně psát. Než se aspoň takový pozdně antický standard vzdělanosti vládců zase dosáhl zpět, tak to trvalo pěkných pár set let.

Kniha mi bohužel spadla do vany, tak uvidím, jak to v knihovně vyřeším. Bylo by logické, abych koupil náhradní, takže mi třeba zůstane:-)

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře