Aby to nenašly vyhledávače

26. červen 2009 | 22.24 |

Dnes si učiním stručnou poznámku o knize Specnaz od autora píšícího pod pseudonymem p. Viktor Suvorov. Jelikož však oboru zvláštních bojových jednotek se věnuje mnoho specializovaných stránek pro nadšence, potřeboval bych se vyhnout tomu, aby sem moc chodili. Knihu jsem četl jen náhodou, téma mě nezajímá a v žádném případě se mu nechci nadále věnovat.

kniha_specnaz_vKniha není napsaná úplně špatně: stylový prolog je o lopatce, základní výbavě vojína. A taky co všechno s lopatkou umí členové speciálních jednotek. Zejména jak nebezpečná zbraň v jejich rukou to je. Závěr je pak podobný jako v těch revizionistických knihách o druhé světové: popisuje fiktivní počátek třetí světové, jak by proběhl dle plánů na nasazení sovětských specnaz.

Docela zajímavé jsou kapitoly o výběru a výcviku takových speciálních jednotek. Jak jsou vybíráni nejlepší branci a podporuje se v nich pocit nadřazenosti a vzájemná konkurence.

Výcvik zahrnuje třeba vysazení malé skupiny na nehostinném území (Sibiř, hory) bez zásob, jen s jedním nábojem. Skupina nezná cíl a nezná trvání a musí přežít několik týdnů. Nebo prý probíhalo cvičení i ve městě tak, že se rozhlásila zpráva v médiích, že unikli nebezpeční vězni. Členové speciálních jednotek jsou pak vysazeni ve vězeňském oděvu a loví je běžná policie.

Čtení je to dosti drsné. Třeba že výcvik zahrnoval i zvyknutí si na krev a podobné věci. Takže běžně cvičili v různých sklepích, v nichž se musí brodit připravenou krví, vnitřnostmi a masem z jatek. Obzvláště nepříjemné jsou pasáže o metodách výslechu zajatců; mučením byli pověřeni tlumočníci, neboť oni též vyslýchají.

Kniha proběhnuta, zápis proveden, myslím, že nebude třeba toto téma dále rozvíjet.

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře