Československé válečné plány 1950-1990

23. únor 2009 | 23.06 |

Jedna rychlá kniha s několika silnými, ale jasnými otázkami.

planovani nemyslitelnehoKdyž předloni vyšlo Plánování nemyslitelného od Petra Luňáka, tak jsem tu informaci zachytil a i jsem okukoval knihu ve výkladech. Ale bylo to už v době naplno běžící knižní restrikce, takže odolání bylo snadné. Přes víkend jsem ji teď přelouskal z knihovny.

Celkově je to poněkud smutné číst si o podrobném plánování války. V první části je studie editora, která popisuje historii čs. válečných plánů v tom období a taky historii Varšavské smlouvy. Největší část zabírají pak přepsané ty plány. V jiných zemích prý v tomto rozsahu nebyly odtajněny. Nakonec jsou rozhovory s bývalými generály, co si o tom mysleli a tak.

Poznámky:

- Poučný armádní jazyk: zámysl, válčiště, podvoz, přikrytí státní hranice, příhraniční sražení, úhroza.

- Čs. armáda neznala celkový plán SSSR. Bylo však jasné, že ČSLA je vedlejší. Hlavní síly byly v NDR a tam měly vyrazit tanky do Beneluxu a pak do Paříže. ČSLA byl vedlejší směr a měla jít na Norimberk, Štutgart a pak původně na Rýn (tam měli být tak za týden), v nejhorečnatějších plánech ze 60. let pak (evidentně slavný) na Besançon a potom na Lyon.

- Takto dostali úkol z generálního štábu Sovětské armády a tady ho považovali všichni za nesmyslný, že by postupovali třeba 80 km denně. Problém byl, že na základě plánu se musela vyzbrojit a živit armáda.

- Zajímavý detail, jak zatěžuje armáda ekonomiku je z doby berlínské krize, kdy se mělo udělat mimořádně 9 montovaných ocelových mostů přes řeky. Nakonec udělali jen extra 3, ale přesto to zaměstnalo nejlepší podniky z oboru na pár měsíců a muselo se odložit spoustu civilních projektů.

- Všeobecně informativní je rozbor taky z doby okolo stavby berlínské zdi, jak předejít zaplavení Prahy v důsledku zničení hrází na Vltavě. Je tam vypočítáno, jak by se preventivně vypustily přehrady a jaké by to znamenalo ztráty na výrobě elektriky. Víceméně by to chtělo aspoň tři týdny, než se nějak více přehrady vypustí.

- Celkově mi ty plány připadají jako naprosté bláboly. Nechápu, co chtěli mobilizovat a jaká vojska měla jít sto kiláků denně po jaderném začátku, kdy oni počítali s desítkami jaderných úderů na území státu a s tím samým na druhé straně hranice. Generálové to sami připouštějí, že to byl nejspíš nesmysl.

Tváří v tvář takovému šílenství si člověk řiká, že švejkovský přístup je velice logický a správný. Ostatně i sám autor uvádí knihu vzpomínkami na komické postavy z roční vojny na vejšce.

Taky jsem si samozřejmě vzpomněl na soustavné debaty na večírkách a při obědech v práci, kde (bývalí) kolegové, kteří absolvovali ZVS, mají neutuchající proud historek z tohoto prostředí. Slavné je zejména vyprávění populárního bývalého kolegy, jak byl určen pro případ války velitelem kořistní čety a jak měl naučené jméno a příjmení několika velitelů posádek v Bavorsku.

No nic - budu až do smrti zobák, s tím se nedá nic dělat.

Zpět na hlavní stranu blogu