Kafkovské mystifikace

8. únor 2009 | 20.49 |

To jsem netušil, že o Franzi Kafkovi existuje poměrně rozvinutá mystifikační literatura. Navíc prý ještě stále není obecně známo, že se jedná o výmysly.

kafka-vymysly a mystifikaceKnížku Josefa Čermáka s názvem Franz Kafka - výmysly a mystifikace jsem nemohl nechat v knihovně prostě ležet. Zvlášť poté, co jsem nedávno psal o pěkné kafkovské příručce od Klause Wagenbacha ze 60. let (zde).

To jsem vůbec netušil, že v poválečném období existovali dva vlivní kafkovští mystifikátoři, a to Michal Mareš a Gustav Janouch. Oba se letmo setkali s Kafkou, ale nijak moc je nezaujal a nečetli ho. Když pak od 40. let rostla ve světě kafkovská móda, oba toho využili a na té vlně se svezli. Mareš byl v mládí anarchista a publikoval nějaké články, v nichž evidentně si vymýšlel o tom, jak Kafka docházel na jejich schůze. Taky prý přeháněl v tom ohledu, které všechny české literáty a umělce vůbec Kafka dobře znal.

Přímo v této knize se uvádí, že Mareš byl jedním z informátorů Wagenbacha, který jako jeden z prvních kafkologů se po válce pohyboval v Praze a sháněl prameny. Díval jsem se do té příručky, o níž jsem před nedávnem psal, a skutečně v pramenech je jeden odkaz právě na Mareše, a to ohledně příhody, kdy Kafka měl být zatčen na schůzi anarchistů a měl se ráno vykoupit na kauci. Wagenbach v té příručce taky uvádí spoustu umělců, které Kafka ůdajně dobře znal, mj. Haška. Toto budu tedy brát s velkou rezervou.

Ještě zdatnějším mystifikátorem byl dle této knížky Gustav Janouch. Janouch byl celoživotní hochštapler, měl zvláštní osudy, které tu nebudu vypisovat, ale zahrnovaly umělecké cestování po Německu za okupace a potom drancování pohraničí jako vůdce Rudých gard. Po válce pak vědomě využil té kafkovské módy a napsal knihu Hovory s Kafkou. V nich se Kafka vyjadřoval rozsáhle o politice, o umění a vůbec o všem. Pozoruhodné ale bylo, že by o tom hovořil s Janouchem, kterému v tě době bylo od 16 do 19 let. Určitou dobu se mu věřilo, protože to chytře psal dle vzpomínek Maxe Broda na Kafku, takže Brodovi to připadalo správně a podpořil to svou autoritou. Pak to ale přeťáf, když v roce 1968 vydal podstatně rozšířenou verzi s tím, že našel dodatečně další pasáže. Janouch byl bilingivní a všechno psal německy, kde se taky jeho knihy prodávaly. Česky nepsal nic a ani tu nic nevyšlo. Protože tu byl známý, tak v Praze by mu hrozilo odhalení rychleji.

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře

RE: Kafkovské mystifikace eithne 08. 02. 2009 - 21:05
RE(2x): Kafkovské mystifikace jarmik 08. 02. 2009 - 21:11
RE(3x): Kafkovské mystifikace eithne 08. 02. 2009 - 21:13
RE: Kafkovské mystifikace kobliha 09. 02. 2009 - 07:07