Co budu dělat, až vyhraju velký prachy?

22. březen 2008 | 21.21 |
Je to skandální, berou mi můj životní sen. A berou mi ho obzvláště zákeřně - oni mi ho plní jen tak mimochodem! Každý týden leží kousek splněný v trafice na konečné metra a v sámoškách.

Myslím, že o tom už musela být na blogách někdy řeč: co bych udělal, kdybych vyhrál xy bambiliónů. Muselo se o tom už mluvit proto, že vím, že mám jeden shodný sen s panem DJ pro takový případ, a to odhodlat se koupit si konečně sadu originálních DVD Divadla Járy Cimrmana. V normální edici za to chtěli pár tisíc a člověk se rozmýšlel.

A teď už mám dva první, v ceně po 38,- Kč za kus. Jak jste si možná též všimli, začli to vydávat jako novinovou přílohu. S čím si mám nyní zahrávat při eskapistickém snění?

AKTUALIZACE: Předchozí údaj je mylný. Dneska ráno jsem to strčil do přehrávače, a není to DVD, alébrž jen zvukové CD. Čímž pádem zůstává životní plán v platnosti.

Dneska dopoledne jsem ale možná padl na náhradu. Byli jsme se podívat v Nuslích v nové prodejně městských kol. Jak to dopadlo, to možná ponechám zatím na Sargo.

city bike wests

Buď cyklistou, ale zůstaň civilisovaným člověkem.
Není nutno proměňovat se kvůli tomu v sportovce či něco podobně ubohého.


Já jsem se tam však setkal se zhmotnělou nejglamoróznější nostalgií na Holandsko, jaká může existovat. Černý City Bike Westside je v podstatě normální kolo, ale tak trochu jiné. Nabízejí ho pod obchodním sloganem "Vyvětrej si sako!" Strávili jsme v té prodejně přes hodinu a půl a zkoušeli jsme různé modely. Westside je ale můj jasný favorit. Od první chvilky, když jsem na něj sedl, jsem se musel celou dobu jízdy chechtat. Svoboda, důstojnost, Město, civilisace, individualita, a to vše vyjádřeno tak podháněcí formou bicyklu, že to dál nejde.

Půjčil jsem si ten Westside v prodejně a jel jsem nakonec pro peníze. Netrefil jsem se hned správným směrem k bance. Tak jsem si projel hlavní část nuselské cyklistické greenwaye (jak tomu myslím říkal ten pán). Bylo to nádherné. Chladné slunečné dopoledne. Prázdné ulice, občas jen zmatený turista. Obrovské černé kolo, s torpédovou brzdou a vnitřní přehazkou. K tomu neuvěřitelný řidítka, který se nedají nazvat jen prostě vlaštovky. Je to velikej rám do "U": člověk stojí vzpřímeně na vysoké měkké sedačce a odněkud zdáli zpředu k němu dozadu vedou dlouhatánské trubky řidítek, kterými řídí směr vozidla jako dálkovým ovládáním. Brousil jsem Albertovem až k řece a potom zpátky pro peníze na náměstí Bratří Synků (nová pravidla velkých písmen se odmítám učit, takhle je to ve většině odkazů, byť se mi to nelíbí).

Spac

Vybral jsem snímek, který fotograficky sleduje ponejvíc zásady p. Bureše, a to i za cenu potlačení hlavního motivu, tj. hluboce spícího batolete, které to neodvratitelně zalomilo v autě cestou do města, odmítlo se probudit při jakékoliv manipulaci (asi deset minut spal v sedě na židli v obchodě). Zato je vidět pěkně celá výloha, reklamní plakát a uvnitř pan prodavač štelující sic. Mohu potvrdit, že kolemjdoucí ženského pohlaví měly o zábavu postaráno. Zejména jedna skupina Italek se nemohla odtrhnout. Ve výloze se Jášovi spalo dobře, protože to prkno bylo přímo nad topením.

Cestou jsem míjel i residenci Vilímků, ale čekali jsme odpoledne návštěvu, tak jsem jim jen virtuálně pokynul.

Až budu chtít utratit devět litrů za něco fakt pěknýho pro sebe, tak už vim za co.

Související odkaz: předmětný bicykl nabízejí zde.

Zpět na hlavní stranu blogu