Po letech zase vyšel Charms (hrdinové gymplu)

13. únor 2007 | 22.20 |
› 

Tak vyšel konečně ten Charms, jak jsem anoncoval.
 

Daniil Charms: Čtyřnohá vrána a nové taškařiceUž ani nevím, za co jsem si ho teď koupil. Asi za to, že jsem chudák a nemám důvod si za nic koupit knížku:-)

Co k tomu dodat. Ještě více jsem se upevnil v tom, že nejlepší vydání Charmse bylo ta první porevoluční oranžová brožurka, co jmenovala asi Baba (dneska se ta povídka překládá spíš jako Stařena). Byly tam sice jen ty nejpopulističtější krátké frky, ale ono to ostatní už není tak brilantní a tolik mě to nebere. Naopak ty nejlepší kousky se v těchhle sebraných spisech úplně ztrácí.

Jedině snad, že tu jsou patrně kompletní ty literární anekdoty, které mám hodně rád (citoval jsem v minulém článku obšírně). A pak ty starý krásný kousky, které mne tak dojímají.

Závěrem tedy ocituju v plném znění jednu tu klasickou pecku, co jsme čítávali (není to úplně ta dojemná):

Čtyři názorné příklady toho, jak může člověka klepnout pepka, když není připraven k přijetí nové ideje

I.
Spisovatel: Já jsem spisovatel.
Čtenář: Ale podle mě jsi h...o!
Spisovatel stojí několik minut otřesen touto novou ideou a pak padá jako poďtatý. Vynášejí ho.


II.
Malíř: Já jsem malíř.
Dělník: Podle mě jsi h...o!
Malíř zbledne jako stěna, zamotá se, zapotácí, mrtev se hned na zem skácí. Vynášejí ho.


III.
Skladatel: Já jsem skladatel.
Pepa Veselý: Podle mě jsi h...o!
Skladatel začíná přerývaně dýchat a neočekávaně se kácí. Vynášejí ho.


IV.
Chemik: Já jsem chemik.
Fyzik: Podle mě jsi h...o!
Chemik na to neřekl ani slovo a ztěžka dopadl na zem.
Neočekávaně ho vynášejí.
Konec.

 

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře