Dnes několik nesouvisejících výkřiků. Zejména zklamaný výkřik z nefungujícího ipodu.
iPod Nano 3. generace masově nefunkční
Nedávno jsem se tu veřejně radoval, že mám nového miláška. O to smutnější zklamání je, že ten druhý kousek přestal komunikovat s počítačem, což znamená též, že se nenabíjí. Včera jsem ještě ověřil nefunkčnost i na Macu u pana prátra. Teď už mě tedy čeká jen trnitá cesta reklamace. Jelikož jsem kupoval na pixmánii od francouzského obchodníka, jsem zvědav...
Říkal jsem si, že zpráva o cizím neštěstí by mohla čtenáře zahřát u srdce:-)
Když jsem hledal technickou podporu na webu Apple, tak jsem zjistil pouze to, že majitelé poslední generace iPod Nano po celém světe mají neřešené problémy se synchronizací a že jsou nuceni reklamovat. Nevím, jestli mě to utěšilo.
Ech, proč takovej klump neprodávají jako noname za třetinovou cenu dobrodruhům, kteří nehledají spolehlivost?
Andrzej Sapkowski - Boží bojovníci
Městská knihovna byla tak laskava a zapůjčila mi druhý díl Sapkowského husitské trilogie. I nadále je ten příběh čtivý. Jenom dějové zvraty jsou ve dvojce násilnější. Princip se ale nezměnil: hrdina je v průšvihu v zajetí nepřátel, a na poslední chvíli se z něho dostane pomocí třetí strany, která sleduje své cíle.
Rozdíl oproti úvodní části se mi zdá být i ve způsobu vypravování. Narrenturm šel hodně do podrobností. Boží bojovníci připomínají trošku třetí díl Star wars v tom, že primárním účelem díla je zkrátka dostat děj z bodu A do bodu B; ve Star Wars bylo potřeba spojit dvojku se čtyřkou, a tady - jak jsem zjistil pečlivým zkoumáním - jedničku s trojkou!
Napadlo mě to v souvislosti s tím, že ve dvojce se jde v hlavních románových činnostech méně do detailů:
- u potyček na zemských stezkách i mimo ně se nepopisuje choreografie do každé otočky a každého uhnutí před úderem,
- upalování kacířů/prelátů/nevinného lidu se odbývá stručněji s uvedením počtu odsouzených, výšky kůlu a nálady davu; nerozebírá se již tolik volba paliva, možnosti přitížení a ulehčení apod.,
- z větší části je vynechán kontext mezinárodní politiky a
- erotická dobrodružství pana Reynevana z Bělavy jsou zachycena nezřídka jen klasickým způsobem, že zhasne lampa a v dalším odstavci je již ráno!
Pokud mi knihovna či jiný dobrodinec poskytne i závěrečnou část, přečtu si ji. Je potřeba přinejmenším zjistit, jak to teda dopadne s tim zlým ptáko-člověkem, který slouží vratislavskému biskupovi.
Vratné láhve
V rámci - bohužel již končící... - dovolené jsme zašli i do místní videopůjčovny. Podařilo se nám shlédnout konečně Vratné láhve. Opakovaně jsme se na ně odhodlávali, ale vždycky jsme nakonec skončili u nečeho jiného. Měl jsem totiž dost nedůvěru ke kvalitě díla kvůli hodně rozpačitým recenzím při uvedení filmu - vzpomínám si hlavně na jedno docela strhání v Hospodářkách.
Měl jsem tedy očekávání, že to je nesnesitelný sentimentální kýč. Jaké bylo tedy mé překvapení, že to je skvělá komedie, u které jsem se průběžně nahlas chechtal. Docela jsem si užil takovou tu hru s divákem, kdy se tam opakovaně rozjíždí nějaké strašné komediální klišé (např. muž odejde dřív z práce, aby šel za milenkou, a zrovna za ním přijde manželka, on o tom neví), člověk se už děsí, jak se budou natahovat a trapně řešit nekonečná nedorozumění a trapasy. Ale ono se nenatahuje a spláchne se to hned jednou větou a jede se dál.
Z oboru poklon žánrovým klišé jsem se taky hodně zasmál u akční scény "zapálení hořáku balónu v poslední sekundě":-)
Takže s Vratnými láhvemi z mé strany spokojenost. Ze svěrákovsko-svěrákovských kooperací je stavím na roveň Akumulátorovi a nad Obecnou školu a Kolju (na Tmavomodrý svět jsem se ani nedíval, nějak se mi do toho nechce).
BTW: Všimli jste si, že Svěrák ve scéně z domova čte Durycha? Docela mě ten detail pobavil.
Šifra mistra Leonarda (film)
Na návaznosti na diskusi pod článkem o Deception Point od Dana Browna jsme se podívali se zpožděním též na zpracování první knihy, která od něj tady vyšla. Bez knížky je to film celkem mizerný. Ale já knížku před pár lety četl a na Hankse s Reno v atraktivních exteriérech a reálných interiérech se vždycky podívám rád. Byť je na pováženou, že Hanks hrál roli daimonického akčního intelektuála pomocí stejných výrazových prostředků jako Forresta Gumpa a toho post-sovětského homelessa na letišti.
Zkrátka bylo vidět, že Brown je mistrem průtokové akční literatury, nikoliv odpovídajícího segmentu ve filmové zábavě.
Související odkazy: Na novým ipodem jsem naivně juchal zde. O prvním dílu Sapkowského jsem psal zde. O filmové Šifře se mluvilo zde.
iPod Nano 3. generace masově nefunkční
Nedávno jsem se tu veřejně radoval, že mám nového miláška. O to smutnější zklamání je, že ten druhý kousek přestal komunikovat s počítačem, což znamená též, že se nenabíjí. Včera jsem ještě ověřil nefunkčnost i na Macu u pana prátra. Teď už mě tedy čeká jen trnitá cesta reklamace. Jelikož jsem kupoval na pixmánii od francouzského obchodníka, jsem zvědav...
Říkal jsem si, že zpráva o cizím neštěstí by mohla čtenáře zahřát u srdce:-)
Když jsem hledal technickou podporu na webu Apple, tak jsem zjistil pouze to, že majitelé poslední generace iPod Nano po celém světe mají neřešené problémy se synchronizací a že jsou nuceni reklamovat. Nevím, jestli mě to utěšilo.
Ech, proč takovej klump neprodávají jako noname za třetinovou cenu dobrodruhům, kteří nehledají spolehlivost?
Andrzej Sapkowski - Boží bojovníci
Rozdíl oproti úvodní části se mi zdá být i ve způsobu vypravování. Narrenturm šel hodně do podrobností. Boží bojovníci připomínají trošku třetí díl Star wars v tom, že primárním účelem díla je zkrátka dostat děj z bodu A do bodu B; ve Star Wars bylo potřeba spojit dvojku se čtyřkou, a tady - jak jsem zjistil pečlivým zkoumáním - jedničku s trojkou!
- u potyček na zemských stezkách i mimo ně se nepopisuje choreografie do každé otočky a každého uhnutí před úderem,
- upalování kacířů/prelátů/nevinného lidu se odbývá stručněji s uvedením počtu odsouzených, výšky kůlu a nálady davu; nerozebírá se již tolik volba paliva, možnosti přitížení a ulehčení apod.,
- z větší části je vynechán kontext mezinárodní politiky a
- erotická dobrodružství pana Reynevana z Bělavy jsou zachycena nezřídka jen klasickým způsobem, že zhasne lampa a v dalším odstavci je již ráno!
Pokud mi knihovna či jiný dobrodinec poskytne i závěrečnou část, přečtu si ji. Je potřeba přinejmenším zjistit, jak to teda dopadne s tim zlým ptáko-člověkem, který slouží vratislavskému biskupovi.
Vratné láhve
V rámci - bohužel již končící... - dovolené jsme zašli i do místní videopůjčovny. Podařilo se nám shlédnout konečně Vratné láhve. Opakovaně jsme se na ně odhodlávali, ale vždycky jsme nakonec skončili u nečeho jiného. Měl jsem totiž dost nedůvěru ke kvalitě díla kvůli hodně rozpačitým recenzím při uvedení filmu - vzpomínám si hlavně na jedno docela strhání v Hospodářkách.
Měl jsem tedy očekávání, že to je nesnesitelný sentimentální kýč. Jaké bylo tedy mé překvapení, že to je skvělá komedie, u které jsem se průběžně nahlas chechtal. Docela jsem si užil takovou tu hru s divákem, kdy se tam opakovaně rozjíždí nějaké strašné komediální klišé (např. muž odejde dřív z práce, aby šel za milenkou, a zrovna za ním přijde manželka, on o tom neví), člověk se už děsí, jak se budou natahovat a trapně řešit nekonečná nedorozumění a trapasy. Ale ono se nenatahuje a spláchne se to hned jednou větou a jede se dál.
Z oboru poklon žánrovým klišé jsem se taky hodně zasmál u akční scény "zapálení hořáku balónu v poslední sekundě":-)
Takže s Vratnými láhvemi z mé strany spokojenost. Ze svěrákovsko-svěrákovských kooperací je stavím na roveň Akumulátorovi a nad Obecnou školu a Kolju (na Tmavomodrý svět jsem se ani nedíval, nějak se mi do toho nechce).
BTW: Všimli jste si, že Svěrák ve scéně z domova čte Durycha? Docela mě ten detail pobavil.
Šifra mistra Leonarda (film)
Na návaznosti na diskusi pod článkem o Deception Point od Dana Browna jsme se podívali se zpožděním též na zpracování první knihy, která od něj tady vyšla. Bez knížky je to film celkem mizerný. Ale já knížku před pár lety četl a na Hankse s Reno v atraktivních exteriérech a reálných interiérech se vždycky podívám rád. Byť je na pováženou, že Hanks hrál roli daimonického akčního intelektuála pomocí stejných výrazových prostředků jako Forresta Gumpa a toho post-sovětského homelessa na letišti.
Zkrátka bylo vidět, že Brown je mistrem průtokové akční literatury, nikoliv odpovídajícího segmentu ve filmové zábavě.
Související odkazy: Na novým ipodem jsem naivně juchal zde. O prvním dílu Sapkowského jsem psal zde. O filmové Šifře se mluvilo zde.