Do schránky jsme dostali pozdrav od kolegyně bloggerky Eithné.
Pana Ouředníka mohu nazvat jedním z mých oblíbenců mezi současnými českými spisovateli. Humor, intelektuelní hra a rafinovanost, originalita..
Vždycky na začátku recenze píšu, jak jsem ke knize přišel. Až budu psát o pokračování Snězte tu žábu (pokračování se jmenuje Polibte tu žábu) od p. Tracyho, tak by mi asi zabral celý článek jenom úvod. Takže úvod takto sepíšu do deníčku extra.
Začíná dovolenková sezóna a hlásí se první pozdravy od cestovatelů.
Rád bych si do deníčku zaznamenal, že kolobka mi dělá radost.
Dlouhý horký večer, práci jsem zapíchl docela včas.
Duchové Šumavy - pašerácké drama z roku 1946 od Martina Sichingera mi doporučil kolega z práce.
Včera byl ten den, kdy jsem si dopřál jeden hodně veliký luxus - koupil jsem si vlastní koloběžku. Dokonce nikoliv sociální model, ale značkový. Koloběžky se prodávají skoro jen přes e-shopy, nejbližší kamenný obchod je v Plzni. Pán byl ochotný - přišel do prodejny ve 21 hodin a přes hodinu mi půjčoval různé modely a nakonec pošteloval ten vybraný. Každému doporučuji nákup tam, je to příjemné a žádné studium internetu nenahradí přímé srovnání několika typů na vlastní kůži.
Dnes se pochlubím pohledem z Malagy. Když jsem ho hledal o víkendu na poličce pro sepsání článku, tak jsem díky němu nalezl starší pohled z Lovoše. Tenhle pohled z Malagy je vysloveně vyhledávací.
Přátelé, strašné faux pas! Sypu si popel na hlavu. Pochopím, když mi už nikdo nebude posílat pohledy - bylo by to jen spravedlivé!
Milí čtenářové, měl jsem den a půl volno a jsem z toho tak zdivočelý, že sem teď umístím asi 20 fotografií o této světadějné události. Aby těch radostí nebylo málo, snímky jsou všechny z mobilu, většinou čtvercové a i jinak pokažené Instagramem.
Knížku Černošský Pán Bůh a páni izraelité, Starej zákon a proroci od Roarka Bradforda jsem si přečetl, protože ji máme doma. Jak jsem tu již opakovaně uváděl, mám projekt nekupovat si a nepůjčovat (až na výjimky) nové knihy, dokud nepřečtu to, co už máme doma.