sargo: Musím přiznat, že můj postoj k poznámkám překladete se v průběhu let dosti zásadně posouvá. Vzpomínám si na fáze lehké fascinace (to si dovolí?), vlídné nevšímavosti (budiž mu to přáno, za tu mamutí práci) i zavilého odporu (ke zdi!). Teď jsem zhruba někde mezi - jsem tak ráda, že ještě od Prattcheta něco vyjde, že ten mušinec pod čarou zcela pomíjím.
eithne: Velmi se mi líbí první a poslední věta, tentokrát skutečně zaujaly. Kromě nich zaujal i celý popis, poslední díly nemám přečtené vůbec, neb mě ty méně poslední, které jsem ještě četla, nebavily, ale tohle mám skoro chuť si přečíst.
K poznámkám autora přidám i svůj postřeh. Většinu série jsem přečetla v pubertě, kdy jsem ještě nerozlišovala poznámky autora a překladatele - vážně. Až s tvým blogem a zavilým odporem k poznámkám překladatele jsem mezi nimi začala rozlišovat, a když jsem si od vás nedávno půjčila několik dílů na tramvajové čtení, začaly mi ty překladatelské hrozně vadit. Momentálně tápu v nejistotě, jestli jsi mě osvítil, nebo mi prostě jen zkazil čtenářský prožitek
komoň: Já mám ty Kantorkovi poznámky překladatele moc rád! Nevím zrovna jak ve Šňupci,ale většinou mě velice pobaví.Beru je ale jako poznámky překladatele-někoho dalšího kdo se na tom podílí (a celkem výrazně) a přijde mi to takové lidské,osobní-zvlášť vzhledem ke kvalitě překladu (v dnešní době jsou překlady z angličtiny občas docela běs).
Chyběli by mi...
jarmik: Ty poznámky překladatele jsou ale svévolné a nedosahují zdaleka úrovně autorského textu. To je jejich problém. Tím ničí moje soustředění na text a ničí čtenářský požitek. Jsou naprosto strašné!