Hoši a děvčata, co je nejlepší CD s mluveným slovem? Možná jste si takovou otázku zatím nepoložili. A i když položili, možná na ni neodpověděli. A i když odpověděli, možná jste neodpověděli, že nejlepší CD s mluveným slovem je Masaryk aktuální od p. Milana Machovce. Taková je však má odpověď.
(Dodám zde ještě poznámku, kterou mi říkal kolega, který mě na toto CD upozornil. Že prý postupně se na tom CD mění výslovnost p. Machovce, jak mu napřed trhali zuby a pak mu dali nové zuby a postupně si na ně teprve zvykal).
P. Machovec se - jak již název ukazuje - zamýšlí nad aktuálním významem p. Masaryka. Asi není překvapivé, že p. Masaryk připadá p. Machovcovi velice aktuální. Rovnou řeknu, že ta přednáška je jednoduše strhující fantastický... vydařená přednáška. Když jsem si to vzal s sebou na dovolenou v červenci, nemohl jsem to skoro sundat z uší. Měl jsem ty čtyři hodiny soustředěně za sebou už druhý den.
Co bylo pro mě nové na výkladu p. Masaryka p. Machovcem? Nejvíc dva momenty:
- naplno ho oceňuje jako podnětného myslitele a spíš předskokana. Zatím jsem měl o akademických výkonech p. Masaryka spíš obrázek takového odvozeného, osobně snaživého, ale neoriginálního akademika bez většího významu ve filosofii. P. Machovec zdůrazňuje, jak si p. Masaryk všímal správně moderních problémů ještě dříve, než byly masově zjevné, třeba drog.
- druhým momentem je vykreslení jako svým způsobem giganta mezinárodní politiky světového významu. V této pasáži bych řekl, že přednáška vrcholí, a sice když p. Machovec hovoří o činnosti p. Masaryka jako poslance Říšského sněmu (mimochodem byl zvolen za Valašsko. K tomu p. Machovec přednáší ódu na Valašsko, jakožto jedinečný kraj, který jako jediný byl schopen dát p. Masarykovi nadpoloviční většinu hlasů, aby ve Vídni zasedl jako jediný poslanc své politické strany. P. Machovec v té souvislosti připomíná jednoho z největších Čechů vůbec, kterým byl původem Valach p. Palacký). Ale zpět k té svíčkové. Vrcholí to myslím vyprávěním o zapojení p. Masaryka do praktické mezinárodní politiky, které souviselo se Srbskem. Prý si uvědomil, že rakouská vláda se snaží za každou cenu zničit srbský stát, aby měla vládu na Balkáně, bez ohledu na to, co Srbsko bude dělat. Přitom tento malý rakouský plán byl součástí velikého padoušského plánu Německa, který prý byl vyhlášen otevřeně, a to ovládnout svět pomocí osy Berlín-Bagdád. Německo zamýšlelo rychle projít Balkánem, do spřáteleného Turecka (jeho generálové byli většinou Němci), přes sympatizující Araby (kteří nenáviděli koloniální mocnosti Anglii a Francii) až do Indie. Ovládnutím Blízkého východu a Indie by Německo rozhodujícím způsobem rozhodovalo ve světě.
Zábavný exkurs má zde při vysvětlení, proč by německá nadvláda byla špatná - protože by byla nacionalistická a viděla v cizincích podlidi. Porovnává je s britským imperialismem, který byl též tvrdý, ale dle p. Machovce ne fašistický a byl alespoň zmírňován pluralitou názorů v Anglii (což by v Německu té doby neexistovalo). Doporučuje k tomu film Ghándí (neznám - tedy film), který má snad ukazovat, že i Britové páchali v Indii masakry, ale že současně řada Britů ze všech sil Ghándímu pomáhala.
Zlý plán Berlín-Bagdád si p. Masaryk uvědomoval a jeho hlavním motivem bylo zabránit jeho realizaci, což se mu i podařilo a z první světové války vyšel jako vítěz nejen pro české a slovenské území, ale vlastně i pro další národy v Podunají, které by jinak německým plánem zašly.
Takže kdo si chce něco poslechnout o zlých Němcích, je to tu podáno pěkně.
Ještě několik perliček, co si tak pamatuji - ale nedělal jsem si poznámky při poslechu, protože jsem to poslouchal většinou potmě.
- Plasticky je vykreslena osoba p. Masaryka. Celý život vedl nějaké zápasy, většinou je nakonec vyhrál, ale strašně lehce si vytvářel nepřátele. Děsně ho popuzovala jakákoliv vnitřní nepoctivost, obvykle se dopálil, když se s něčím takovým setkal, něco někomu řekl ---- no a začal tím zas nějaký nový zápas.
- Mezinárodně známý byl osamocený boj p. Masaryka proti všem v tzv. hilsneriádě. P. Machovec připomíná protižidovské výtržnosti v Praze, které musela - dosti trapně - ukončit až vídeňská vláda pomocí uherského vojska. Zatímco v zápase proti Rukopisům měl p. Masaryk nějaké podporovatele, v hilsneriádě už ho nepodpořil vůbec nikdo. (Někteří z těch, co mu tehdy nejvíc nadávali, ho pak vítali na nádraží po návratu z exilu). Díky nasazení p. Masaryka (zas jednou proti všem), dostal p. Hilsner milost z trestu smrti. P. Machovec říká, že nemůže říci zdroj a detaily, ale že hovořil s někým, komu se nějaký příbuzný Anežky Hrůzové po mnoha a mnoha letech přiznal (patrně při zpovědi), že ji zabil. Tzn. dle p. Machovce je potřeba vycházet z toho, že p. Hilsner byl nevinný.
- Překvapivý je pro mě mnohokrát se vracející motiv, že p. František Josef I. byl osobně slušný člověk (na rozdíl od většiny svých ministrů). Třeba za univerzitní doby p. Masaryka jakožto pedagoga na UK byla rovnost hlasů o jeho vyloučení, pražský arcibiskup osobně jel za císařem zajistit, aby p. Masaryk byl vyhozen, avšak císař se rozhodl ve prospěch p. Masaryka.
- Z hlediska Němců to byl dle p. Machovce dost pech, že se vyskytl proti nim zrovna takový houževnatý věčný zápasník s mezinárodními kontakty v době, kdy sahali po velké moci. Před válkou jim škodil v Rakousku, když zveřejnil v parlamentu zjištění, že protirakouské srbské a chorvatské letáky ve skutečnosti tiskne rakouská vláda ve Vídni, aby měla záminku přepadnout Srbsko. Potom hned po začátku války pochopil světový význam obrany Srbska a potažmo všech malých národů ve Střední Evropě a začal mobilizovat podporu pro československou věc a československou armádu. Zajímavý moment je pak setkání s americkým presidentem p. Wilsonem. Byl to prý mezi americkými prezidenty výjimečný člověk, první z nich, který nebyl konzervativní velkostatkář, právník, podnikatel nebo voják, ale profesor se zájmem o světové ideály. Velice si porozuměl s p. Masarykem, člověkem stejného typu - to byl jeden z výrazných důvodů, proč se samostatnost malých středoevropských národů dostala mezi americké válečné cíle a realizovala se zcela dle přání p. Masaryka.
Přednáška se koncentruje na období největší výkonnosti a síly p. Masaryka, o době v úřadu presidenta republiky se mluví minimálně. To je vidět už z rozložení čtyř kapitol:
1. Čím je dnes aktuální T. G. Masaryk?
2. Masaryk proti všem.
3. Poslancem Říšského sněmu.
4. Prezidentem republiky.
Toto CD doporučuji, je to prostě zábavné, intelektuální, a přitom naprosto každému přístupné. Pan profesor ví, co chce říct, ale přitom to není suché - volně zabíhá do vedlejších témat, ale neztrácí se v nich.
Bohužel je CD aktuálně všude vyprodáno, třeba bude dotisk.