Sborník článků o historické věrohodnosti uměleckých děl s antickými náměty.
I tentokrát se posuzuje historická věrohodnost uměleckých děl, tentokrát však cíleně se zaměřením na antiku. Docela jsem byl zvědav, protože uplynulé desetiletí bylo - jak se píše v Antice? - dobou obnovení módy antických velkofilmů, takže něco jsem i znal.
Na rozdíl od minula už jsou texty jasněji účelově určené, že jsou pro učitele. Hned v několika statích se posuzuje, zda film promítat při vyučování.
Zkusím pár vytržených nepřesných bodů na jednotlivé články:
- představení Laterny Magiky Argonauti. To byla nějaká legrace za evropské daně v Řecku. Neznám, článek mě nebavil;
- film Trója (2004). Na tom jsme byli v kině, bohužel to myslím dělal ten německý režisér, co se mu myslím zatím nepodařil ještě ani jeden film bez ohledu na výši rozpočtu. Docela to hodnotí shovívavě. Byl jsem překvapen, jaké množství rekvizit ve filmu bylo inspirováno skutečnými významnými památkami;
- film Alexandr (2004). Tenhle film jsme pustili jednou na návštěve u inž. Rejchy, ale bylo to tak neuvěřitelně nudné a špatné, že po všeobecné shodě jsme to asi po hodině (tj. cca v první třetině délky...) vypnuli. Zde se přiznává filmovým autorům velice solidní znalost literatury o Alexandrovi a příběh se uvádí do takového množství souvislostí, že bych se na to skoro až podíval;
- román Pompeje od nějakého p. Harrise. Neslyšel jsem o tom, zde se román chválí po všech stránkách. Prý dle předloch p. Harise prý už byly filmy - mj. Fatherland, nikdy nezapomenu na výzdobu Prahy z natáčení, když jsem chodil do školy. Tak možná bude film i dle tohoto tentoho;
- film Gladiátor (2000). Film jsem viděl, dost se mi líbil, i když vždycky mi rve srdce, jak mu vraždí tu rodinu a ještě se mu drze vysmívají. Na to nemam nervy. Jen si pamatuju, jak jsem velice ocenil, že v té části, jak se spřátelil s tím druhým gladiátorem, že v ději nedošlo k tomu, čeho jsem se (v zájmu svých již tak dost pocuchaných nervů) celou dobu obával, že budou muset bojovat proti sobě. Tady je jiný případ než jinde, neb příběh je fiktivní a skutečné postavy jsou přeci jen kulisou. Ve sborníku se uvádí na pravou míru, že Markus Aurelius nechtěl rušit monarchii a zavádět respubliku zpátky a že Commodus byl poměrně běžně záporná postava, nikoliv výjimečně záporná postava, jako je ve filmu;
- pak je kapitola o různých literárních pracích na téma postavy Juliána Apostaty. Tohoto císaře neznám, ale z kontextu toho článku jsem pochopil, že se snažil nějak to vrátit, aby nebylo v Římě křesťanství státním náboženstvím. Že je podle něho nějaká americká atheistická societa apod. Evidentně o něm je mnoho knih, dřívě spíše slabých (uvádí Vrchlického a Machara). Vysoko staví román Julianus od amerického pisatele p. Vidala. Téměř stejně vysoko i román Cisář Julián od estonského pisatele p. Leo Metsara; dle popisu mi to připadalo obzvláště zábavné, že je to vše ukázáno jen napůl mimochodem zpětně v korespondenci různých stárnoucích vlivných jedinců;
- flm Attila (2001) jsem neviděl a prý není moc věrný. Poté, co Delvita zničila bez průzkumu to velké sídliště v Rudné kvůli svému skladu, už se nedozvíme, zda náhodou nemá hrob u Prahy, jak se vyslovil onehdá se svou hypothesou p. lékárník;
- pak už tam byl jen přehled antických divadelních představení jedné sezóny, to jsem nic neznal; hodnocení komiksové historice - to že je zábavné, ale v podstatě blábol a pak něco vysloveně z Učitelských novin.
Mit freundlichen Grüssen,
J.M.