Již po několik let se snažím dodržet malou osobní tradici, že vyrážím na lyže ještě před vánoci. Dělám to kvůli pocitu náskoku před ostatními, protože většina lidí tou dobou ještě nemá vyndané vybavení ze sklepů a chalup a nezvládá na svah vyrazit.

Víkend byl pracovní, oba dva dny jsem většinou dělal. Proto dnes jsme alespoň ráno vstali časně jako do práce a vyrazili do Kladna. Sargo tam s kolegou komínářem kořili prekioobjekty, já si lehce zakeškoval.

Pan DJ mi radil, že s ukládáním vlastní krabičky není nutno spěchat. Že kačer má dostatečné základní zkušenosti pro umístění vlastní keše někdy po nalezení první stovky pokladů. Současně ale že by si člověk měl být vědom potřeby nějaké zhruba rovnováhy mezi počtem zápisů na cizích keškách a umožněním cizím lidem zapsat vlastní kešku. Jelikož jsem stovkovou hranici před časem překročil, přišla moje doba.

My nespolečenští lidé se musíme dokopat, abychom se k nějaké návštěvě odhodlali. Ale přitom návštěva přátel s dětmi je asi nejlepší způsob trávení rodinného víkendu, ne?

Dnešní státní svátek mi bylo dopřáno strávit svátečně. Na oslavu tedy několik mnoho nezajímavých fotek.

Jáša není zrovna slovesný mág. Takže když se mu vydaří slovní hříčka, tak ji dám slavnostně rovnou do nadpisu.

V neděli Sargo kořila od rána prekioobjekty v Sokolově a okolí. Takže jsme s Jášou zůstali doma bez auta.