Vrátil jsem se poněkolikáté v řadě posledním metrem domů.

Když jsme loni doplatili dluhy, začali jsme uvažovat nad nelehkou otázkou, jak spořit.

Říkal jsem si, že napíšu pár vět o hračce, kterou jsme si nedávno koupili.

Budu psát o osobním růstu, i když mám zrovna v lecčems intenzivní pocit osobního poklesu. Lze to tedy případně brát jako téma o brždění osobního poklesu - to bude patrně realističtější.

Skoro teda - jedno chybí.

Dnes se mi přihodila malá, ale příjemná věc. To si žádá poznámku do deníčku.

Všiml jsem si na youtube, že p. bratr předělal někdy poslední dobou jednu skladbu od 100°C.