Nostalgická estetika končící éry

5. prosinec 2007 | 00.49 |
Nikdy nedávej dva články po sobě s německým hiphopem. Nemudruj. Nepiš o věcech, kterým nerozumíš.

Všechna tato zlatá pravidla poruším. Prostě jsem se včera s těmi klipy nějak moc rozjel.

Když jsem uvažoval, co z tvorby našich přátel dát do minulého článku, a vciťoval jsem do výhledu na svět skrz trojcípou hvězdu, tak jsem se už nemohl zastavit.

obrazek

Opakuji, toto není chrám náboženství trojcípé hvězdy. To je prostě nádraží Stuttgart.

Západní Německo mělo dle mého zlatou éru někdy v osmdesátkách. Blahobyt s lidskou tváří. A jeden klípek podle mě ukazuje hezky tu atmosféru zrovna v tom Švábsku. Byť z toho cítím nostalgii, že už je doba zase trochu jinde.

Lavičky, pán v lodžii se vyhřívá v zapadajícím slunci, ta lávka, co jsem po ní jezdil na kole, ale už si nepamatuju, kde vlastně byla, závěrečná scéna na té dlouhé rovné zadní cestě v městském parku - no, a od času 3:00 prostřihy na to hlavní, o co nám všem (v životě) jde.

obrazek

!!!

A nakonec teda to postarší, již osm let staré video. Z dnešního pohledu místy legrační, avšak antropologicky přínosné:-)




To nejlepší od minuty 3:00.

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře