Víkend se nám podařilo zase provýletovat. Tentokrát komínově.
V sobotu byla Sargo pozvána na legální denní výstup ve Zdicích, tak jsme jeli všichni, abychom to viděli. Poznal jsem tam značnou část komínářské elity, včetně p. předsedy. Celkově jsem si udělal ze zběžného setkání ten závěr, že jsou to lidé na úrovni nejen fyzicky, ale i jako osobnosti:-) (Článek o akci u Sargo zde).
Psát budu ale až o dnešku. Vylezl jsem totiž poprvé v životě na komín. Potom jsme zajeli ještě na vycházku na hrad Zbořený Kostelec a na loretu do Pyšel. Zde pár foto.
Takováto chaloupka s komínem pro lemry, co se jim nechce v noci a přes plot, skutečně existuje.
V dobrém stavu, přístupné autem, mimo lidi. 30m cihlový.
Mohl jsem tam vylézt jen díky tomu, že Eithné napřed vylezla bez pomůcek
a přivázala žebříček. Takto elegantně stojí na žebříčku mistři.
Dítko hledí, kde má rodiče.
Na komíně jsou!
Zde důkaz, že jsem se vyplazil až nahoru. Měl jsem toho docela plný kecky,
hlavně mě bolely ruce. Moc mě nějaké další lezení neláká. Ale maličko
možná chápu, že to vylejvání všeho při lezení může vyvolávat závislost
skoro až fyzickou.
Jáša pak vlezl zdola do komína za Eithné.
Zbořený Kostelec je jeden velice pěkných starých hradů nad řekou.
Trochu jsme tam keškovali. Jáša je obrovský tajnůstkář: každému, koho jsme potkali, ihned hlásil:
"Jáša hledá poklad s mámou a tátou. Má navigaci." Proč jsou mu zrovna slova poklad a navigace
tak dobře rozumět?
Okolo Prahy je geocaching o víkendu u provařených turistických atrakcí opravdu masovka.
Na Zbořeném Kostelci jsme před oběma poklady čekali, až dokončí kačeři před námi,
a za námi již byli evidentně další "nenápadní" čekající.
Zakončili jsme v Pyšelích. Jáša zkouší na mámě hračky z krabičky.
Pyšely jsou velice malebné místo. Rád se tam někdy zastavím, až bude hotová rekonstrukce návsi.
Přeji všem čtenářům do dalšího týdne mnoho štěstí.