Dovolené evidentně nekončí.
P. inž. Littlekey nám napsal z dovolené ve Vysokých Tatrách.
Bez textu na rubu - vše vysvětleno na líci.
P. LK píše, že je ve V. Tatrách již počtvrté (patrně se chce oklikou přes Slovensko vyrovnat Sváťovi Pulcovi), poprvé se špatným počasím, ale přesto šťastný z našlapaných (kilo)metrů. Musí to být krásné - ale dovolenou, kde se skutečně ušly nějaké vzdálenosti, si bohužel pamatuji již strašlivě matně, až skoro vůbec. Mám pocit, že už celou věčnost se můj outdoorový pohyb odehrává hlemýždí rychlostí v rozměrech stovek metrů provázených neustálým kňučením, ječením a servisními přestávkami.
Též jsem si nad tím pohledem nemohl nevybavit nedávnou luxusní dovolenou p. inž. JR, známého světoběžníka, v tomtéž velepohoří. Ve Varech se evidentně umí žít. Probíráme to pravidelně s kolegou v práci, který se poslední dobou spřátelil s karlovarskou sportovní partičkou kolem p. lékárníka. S nevěřícným pohledem mi vypráví, jaké problémy ti lidé řeší, kolika akcí a kde se účastní apod.
Prievidzských andělských 80 haléřů letos evidentně frčí.
Ale já to - někdy i skoro - těm Varákům přeju. Zvláště, když si na nás vzpomenou s pohledem. Děkuji!