Výstavní leden v Praze (aktualizace)

27. leden 2008 | 23.21 |
Když se nad tím člověk zamyslí, tak výstava je naprosto přežilé médium. Nemá vlastně nic, co by nešlo sdělit efektivněji jinak.

Je tu ale přeci jedna jedinečná kvalita výstavy: když máte dovolenou, jste ve městě a potřebujete zrovna záminku, jak se povalovat půl dne v čajovně.

Aktualizace - na jednu jsem zapomněl, tak ji dávám hned na úvod.

Díky babičce, která hlídala statečně mrňousa, jsme se vybičovali k celkem pěti. Už o nich psala Sargo, ale to nevadí, dám sem pár vět též.

Řepští fotografové (doplněno v aktualizaci, zapomněl jsem na ni původně)

V zadním traktu sídlištní samoobsluhy jsme vešli do špinavých dveří. Překvapivě v patře se vyskytovaly dvě živé bytosti a ty nás nechaly na chodbě kulturně-dětského domu si prohlížet výstavu čtyř fotogorafů z pražské čtvrti Řepy.

Fotky to byly různé. Taky prezentace byla zábavně školská: občas byly necitlivě přelepeny přes sebe, na jedné byl velký špinavý otisk podrážky, jak na někdo na snímek šlápnul apod.

Nicméně fotky se nám líbily a zavzdychali jsme si po dobách, když jsme se též věnovali celé dny mašírování přírodou a focení uměleckých snímků skal na výletech o prodloužených víkendech...

Valdštejn

Trochu monstrakce, ale Valdštejn ve Valdštejnské jízdárně má něco do sebe.

valdštejn u valdšejnů 1

Promítal se tam TV pořad, kde dospěli k závěru, že není pravdou, že by Valdštejn zradil císaře.

valdštejn u valdštejnů 2

V informačním panelu psali, že získal konfiskovaná prosperující panství na Frýdlantsku a Jablonecku, která ušetřil válečných útrap a ještě zlepšoval management, aby měl z toho výnosy.

85. výročí navázání diplomatických vztahů s Peru

To bylo velice kvalitní z hlediska nečekaných zážitků naivního pražského poutníka. Bylo to dosti absurdní. Náhodou jsme tam zabloudili cestou na Slované a islám - Slované byli až o patro výš. Výstava sestává z asi tří vitrínek s nějakými úředními dopisy a výstřižky z novin. Znalosti o Peru jsem si neprohloubil.

Stále se mi tedy při slově Peru vybavuje hlavně školní exkurze do ČNB, kde nám ukazovali padělky bankovek. A nejvíc mi utkvěl slovenský předpřevratový padělek německých marek, který byl vytvořen za použití peruánské měny, na kterou byl nalepen napříč proužek z alobalu se strojopisným nápisem deutsche Bundesbank (a to ještě s překlepem). Komický efekt vznikal z toho, že bankovka měla silně peruánský motiv takového typického jihoamerického indiána se šikmýma očima a orlím nosem na pozadí And.



Slované a islám

Za vstupné 5,- Kč se nabízí v Klementinu jedna chodbička fotografií a 5 vitrínek s texty a knihami. Ty texty jsou ale velice hutné a zajímavé. Na základě pochyb pana DJ v diskusi u článku Sargo jsem si trochu víc surfoval ohledně otroctví v raném středověku a etymologie slov Slovan a otrok. Přečetl jsem si jedno specializované německé fórum k ranému středověku a radši se nebudu již k této otázce odborně vyjadřovat. Bavili se tam evidentně jen historici, odkazovali na odborné články.

- Zmiňovali publikovanou, byť nepřijatou, hypotézu, že místa opevněná valy na slovanském území mohla být vlastně shromaždiště otroků při transportu. Pak tam ale psal nějaký archeolog, co kopal na nějakém německém slovanském sídlišti, že mu to připadalo jako jasně obranná stavba a že bylo evidentně proti čemu se bránit.

- Psali o článku, který zpochybňoval zažitý výklad, že Slovan pochází od slovo a Němec od němý. Že jim to připadá pro dobu prvních setkání Slovanů s Němci myšlení, které neodpovídá okolnostem, a že to spíš bude až nějaká pozdější interpretace.

V každém případě jsem se zase potěšil, jaká zvláštní zákoutí jsou na internetu.

Když jsme tu výstavu hledali, lákali nás na tu velkou bibli půjčenou ze Švédska, která je též v Klementinu, ale nějak jsem na to neměl chuť.

Čínská kaligrafie

Do vily Portheimka na Smíchově jsme šli již zkušeně po vánoční návštěvě i s Jášou. Vběhl tam a hledal stolek na malování, který tam byl při výstavě dětských ilustrací, ale tentokrát chyběl.

kaligrafie v Portheimce - cvičení matky s dětmi

A tak jsme se věnovali na střídačku rychloprohlížení a krocení divého potomstva.

kaligrafie v Portheimce

Byly tam jen kopie. Některé obrázky byly pěkné. Nejvíc nás zaujalo, že za tu dobu (bylo tam od 9. do 20. století) malovali pořád stejně.

jáša a tramvaj č. 12

Akutně ospalé mimino sbírá poslední zbytky pozornosti v tramvaji při přesunu na nádraží. Pro venkovské dítě je bzučák a světla při zavírání dveří veliká atrakce. A to nás ještě čekal vlak do Nučic - tam však ožil.


Petřín


petřínská rozhledna ještě dnes pochvalně zamručí

Na Petříně jsme chtěli původně na věž a na výstavu o ufonech, ale obojí bylo zavřené. Jelikož jsem tam nikdy pořádně nebyl, tak jsem byl překvapen, jak pěkný je tam ten park.

petrin stromy

Nahoru jsme jeli lanovkou, zpátky pěšky. U dřevěného kostela jsme vzpomněli Podkarpatské Rusi. A v okolí jsem Sargo poučil o kulturním významu skladby Visacího zámku Stánek, která se odehrává v již neexistující provozovně právě v blízkosti kostelíka.

Na strahovským kopci
chybí výčep piva
jenom jedna možnost
notorikům zbývá

Stánek, stánek
u Johna Debila

Zpět na hlavní stranu blogu