První pohled od mladšího dítka :-)
Naše starší dítko má své chyby, ale musí se uznat, že se nikdy nebál: na školky v přírodě, různé tábory a pobyty u prarodičů jezdil vždycky ochotně.
Je dobře vidět, že každá mince má dvě strany: mladší dítko je mnohem poslušnější, ale zase je též bázlivější. Spát někde bez rodičů je pro něj noční můra. Až letos, poslední měsíc školky, se odhodlal na školku v přírodě. Dle mého rozhodující bylo, že jel Alex, jeho hlavní kumpán ze školky. Kdo nemá doma šestileťáka, těžko si představí, co to je takový nejlepší kumpán ze školky. Alex je prakticky polobožstvo sestoupivší na zem. Alex se jmenují dva plyšáci a křeček.
Bez textu na líci.
S tím souvisí i první pohled. Je na něm jméno našeho dítka a slovo "mámá", které jsou určitě od něj. Ale pak tam je podepsaný (2x) i Alex a vypsanou rukou "Mám se tu dobře a děkuju za dopisy". Evidentně jde o pozdrav celého kolektivu:-)
Uvidíme příští rok... :-)
Tak už máme i druhého velkého kluka:-)