Malá doba ledová

9. květen 2010 | 23.02 |

Je to pravda, co psali v tom Intelligent life: ještě před pár lety lidi vzrušovaly hlavně historické spory a zeměpis byl naprosto akademickou disciplínou. Dneska to žije naopak nejvíc v zeměpisu.

mala-doba-ledovaKniha od p. Briana Fagana Malá doba ledová má podtitul Jak klima formovalo dějiny v letech 1300 - 1850. Ve skutečnosti je to stručný přehled podnebí v severní a trochu i v západní Evropě za posledních tisíc let.

Podrobněji začíná u výjimečně teplého období v letech cca 800 - 1200, kdy se dařilo Vikingům, osídlili mj. Island a Grónsko a asi celkem běžně zajížděli pro tresky až do Ameriky.

Pak popisuje dopady postupného ochlazení od roku 1300 dál, hlavně hlad. Vysvětluje tam základní model evropského počasí, že tam je nějaká ta většinou stabilní tlaková výše nad Azorami (to se mi vybavilo, že říkali každý den dříve v předpovědích) a tlaková níže nad Islandem. Podle toho, v jakém jsou poměru, tak buď ženou mezi sebou na kontinent vzduch z oceánu anebo se sem tlačí chladný vzduch ze Sibiře.

Jaké bylo podnebí v historii se zjišťuje podle ledovců a podle letokruhů dřeva. Obojí se považuje za celkem spolehlivé. Dopady se dohledávají složitěji, protože žádné moc záznamy nejsou. Nejčastěji se uvádí třeba datum vinobraní, protože o tom jsou záznamy. Podle dne, kdy dozrály hrozny, se dá usuzovat na podnebí toho roku a jsou o tom ve Francii docela daleko zpět záznamy: v dobrých letech bylo vinobraní počátkem září, ve špatných třeba i v polovině listopadu.

Docela důkladně se věnuje p. Fagan proměnám zemědělství. Píše, že strávil nějakou dobu mezi primitivními zemědělci v Africe, kteří hospodaří tak, že pěstují pro vlastní obživu. To považuje za strašné zoufalství a ta osobní zkušenost se mu evidentně vryla. Věnuje se hodně rozsáhlým hladomorům, které běžně postihovaly Evropy do té doby, dokud zemědělství bylo samozásobovací. Pozoruhodná jednotlivost je, že někdy ve 13. století byla střední očekávaná délka života v Anglii (a to se nepočítá kojenecká úmrtnost) kolem 24 let. To myslím, mj. jasně vysvětluje, proč nejsme adaptováni na problémy, které nastávají ve stáří, protože z evolučního hlediska bylo prakticky až dosud zcela lhostejné, jak odolný je člověk třeba v sedmdesáti letech.

Velice chválí, že v Anglii jako první začali v 16. století přecházet na komerční zemědělství a zkoušeli nové nápady, hlavně střídání obilí s vodnicí, jetelem nebo hrachem, čímž výborně uživili zvířata a obilí jim zůstalo na obchod, přičemž dálkový obchod do značné míry odstranil ty velké regionální hladomory z předchozí doby.

Takže své kapitoly mají např. osidlování Vikingů toho Islandu a Grónska, změny rybolovu po ochlazení (víc lovili Holanďani a Baskové), hladomory po ochlazení, postup alpských ledovců a záznamy o tom ve středověku, přechod na komerční zemědělství v Anglii, nepřechod na komerční zemědělství ve Francii a s tím související hlad ještě předfrancouzskou revolucí; docela podrobnou kapitolu má bramborový velký hlad v Irsku ve 40. letech 19. století.

Na závěr se vyjadřuje autor k debatě o oteplování. Říká, že ještě nejsou dost dlouhé řady dat a že počítá, že jistota bude tak za 30 let, on ale považuje s 90% pravděpodobností, že rozhodující vliv má činnost člověka, hlavně spalování všeho. Upozorňuje taky, že hlavní faktor je Slunce a že se teprve zkoumá, jak se chovají jeho jednotlivé vrstvy, že jsou tam složitější pochody než ten již dlouho známý 11-letý cyklus.

Předpokládám, že na podobné téma již dnes je i více knih, ale neznám je. Takto mám pocit, že bych to označil za prakticky povinné čtení pro toho, kdo má ambici se snažit se orientovat v dnešní debatě.

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře

RE: Malá doba ledová littlekey 10. 05. 2010 - 16:25
RE(2x): Malá doba ledová jarmik 10. 05. 2010 - 21:05
RE: Malá doba ledová littlekey 11. 05. 2010 - 12:01
RE(2x): Malá doba ledová jarmik 11. 05. 2010 - 14:16