Nový rok nám zorganizoval v podstatě mrňousek, neboť už několik dní stupňuje přání jít do zoo. Hlavně chtěl vidět zebry (nevím, proč zrovna zebry). Byl to skvělý nápad. Výlet se vydařil ke spokojenosti všech. Skoro jsem pomýšlel na tradici.
Do mrazu občas prokouklo i sluníčko, v zoo bylo příjemně.
Tentokrát již sice jevil Jáša zájem i o zvířata. Ale třeba tato zábavná atrakce na sběr finančních příspěvků
umístěná asi dva metry od lvů se ukázala jako naprostý, ale naprostý hit.
A taky prolejzačky jsou v zásadě přesně to, o co jde.
Pak došlo konečně na hlavní bod turistiky, ano na bufet. Ta svíčková měla být původně moje.
Nakonec tři čtvrtiny všech knedlíků vyhrál tento šťastný výherce.
To skóre 3:1 zůstalo už velkým znamením dnešního dne.
Probírali jsme to ve vaně, při uspávání a slyšeli jsme nadšené hulákání "táta jeden kedík" ještě z chůvičky.
Kromě omáčky jsou v Plzni důležité tyhle kameny. Napřed s dopomocí.
Postupně stále více úseků samostatně.
Nad plán jsme vyrazili na moji zamilovanou obligátní pamětihodnost: věž na náměstí.
Zde základní údaje o věži.
Jášík se projevil opět jako úžasný rozhlednář: vyšel s úsměvem, rychle a spolehlivě.
Dolů jsme měli větší strach, ale klaplo to.
Nakonec si neodpustím tohle škodovácké panoráma. Někteří z nás okouzleně počítali komíny...
Přeji čtenářům i nám, aby tento rok nebyl o moc horší než ten uplynulý.