Komentáře k článku: Nápady čtenáře detektivek

blanka: Vida, mně se ta kniha četla docela dobře, a to detektivky zas tak moc nemusím, kromě Agathy Christie a Příběhů soudce Ti je čtu spíš příležitostně. Vidím taky, že už jsem ledacos zapomněla. Teorie Watson - žena je napohled okouzlující, ale jaksi jsem nepochopila, jak tedy Stout vysvětlil existenci Mary Morstanové provdané Watsonové. S mileneckým vztahem těch dvou se to samozřejmě úplně nevylučuje - ani to, že Watson se podle všeho do té ženy opravdu zamiloval, koneckonců v dnešní době je zřejmě možné už úplně všechno...
Vzpomínám si také, že to neměla být jen ledacjaká žena, ale sama obdivovaná Irena Adlerová. Která by ovšem coby nepříliš chytrý Holmesův přívažek hodně degradovala, měla to být přece dáma neobyčejně inteligentní a dobrodružná.
Tak úplně nesouhlasím s tím, že detektivka nemusí být vůbec realistická - asi to ve skutečnosti takové pohádky pro dospělé jsou, ale mám ráda, když aspoň na zběžný laický pohled vypadají uvěřitelně. Nakonec moje oblíbená Agatha dosahuje hravě toho, že se z nejpodezřelejší osoby stane osoba skoro nepodezřelá, aby se pak ukázalo, že je to přece jen vrah. Ale pravidla a kritéria žánru se beztak hodně změnila, koneckonců už ten Škvorecký zaznamenal výrazný posun směrem ke kriminálním románům, kde se s klidem porušuje pravidlo z nejzákladnějších - pachatel se nám představí hned na začátku.