eithne: Ježišmarja, ty taháš to nebohý malý dítě na Lovoš? Se mu nedivím, že se tváří tak otráveně, tvářila jsem se tam stejně, když mě tudy hnali v rámci dálkového pochodu!
Článek se mi líbil. Jsem fanda fotek s dopravním prostředkem a zajímavostí z krajiny, takže příště klidně houšť!
Chybí mi tam informace, kolik že jsi to vlastně na té koloběžce v sobotu ujel. Sargo říkala něco o sedmdesáti kilometrech? Připadá mi to jako hrozná štreka a České Středohoří sjízdnosti asi moc nepomáhá. Vůbec si to na té koloběžce nedovedu představit.
Připadá mi krásné, že když někam jedeš, hodní se ti hlavou, kdo se tam narodil a kdo umřel. Chtěla bych taky jednou být taková; bohužel moje myšlenky většinou spíš obsahují "támhle na té lavičce si trochu odpočinu" nebo "já tak nemám ráda kopce". Ale třeba k tomu ještě dorostu.
Krásný článek