Dnes skutečně jen poznámka spíš pro sebe, že jsem to přelouskal.
Číst si o polských ústavách ve 20. století je pro laika pozoruhodné asi hlavně proto, jak málo to vypovídá o tom, co se v Polsku v té době skutečně důležitého dělo. (Což autor nikde netvrdí nějak dramaticky jinak, v tom s ním nepolemizuji, pokud by to tak vypadalo). Co bych jediné vytkl je, že bych očekával důsledně u všech institucí aspoň stručné zhodnocení, jak svůj úkol plnily v praxi. Někdy se to v příručce uvádí, ale často jsem to postrádal (hlavně u různých těch státních tribunálů a kontrolních úřadů - kontrolovaly něco? byly nějaké procesy před nimi?).
Jináč mě zaujaly následující perličky:
- Po převratu p. Pilsudského v r. 1926 vznikla na jeho podporu strana s pozoruhodným názvem, který stojí za poznačení: Nestranický blok pro spolupráci s vládou. To je férová firma.
- Pořád se tam zdůrazňuje, jakou velkou tradici má v Polsku nejvyšší kontrolní úřad. By mě zajímal nějaký příklad, co se zkontrolovalo.
- Vede se tam stručná polemika o tom, že PLR nebyla totalitní, ale autoritativní. Jako polská tradice se uvádí umírněnost režimů - i když byly autoritativní, byly tak umírněně a méně násilně než podobné režimy jinde.
- Též se k PLR poznamenává, že jedním z efektů převratu p. Jaruzelského v r. 1980 bylo oslabení vládnoucí strany jako instituce, protože vládli vojáci. Což se pak projevilo hladším předáním moci v r. 1989.
Literární trhák to tedy nebyl, ale četlo se to aspoň rychle.