Vítejte v Pekle

6. srpen 2012 | 01.01 |

Do nadpisu jsem převzal reklamní slogan rodinného hotelu Peklo v Josefově Dole v Jizerkách, kde jsme tento týden strávili na dovolené.

Asi tam dělají školky v přírodě a taky si to pronajímají agentury na pobyty s malými dětmi. Nasázím sem tedy nemírné množství špatných snímků, jejichž nekvalitu se snažím marně maskovat laciným zkreslením přes Instagram, mou v poslední době oblíbenou sociální síť.

Pobyt ve skupině matek, případně rodičů, případně kombinací matka - babička, s malými dětmi, to je silný zážitek. Ještě, že to mělo jen týden a že lidé byli průběžně vyčerpaní (zvláště ty babičky se tam ploužily hernami dost zoufale), jinak by to mohlo mít skupinovou dynamiku posílenou těmi dětmi. Pro nás byla velká škoda, že - přes opačné ujišťování paní organizátorky při objednávce - tam byl Jáša nejstarší a chyběli mu vrstevníci. A další program byl pro něj zcela nulový kromě plavání (říkanky s máváním rukama už pro něj opravdu nejsou). Až poslední den jsme viděli přijíždějící další turnus a jen jsme si povzdechli: hned několik sympatických lidí a spousta větších dětí.

peklo

Stravovali jsme se jídelnovým způsobem, měli jsme stabilní stoly. V patře nad jídelnou je hlavní herna -
to je opravdu praktické. Celkem jsou v hotelu asi čtyři herny a dost prolézaček venku.
Všude se tam smí jen bez bot. Hned vedle je vyhlídka Čertovy kameny.

peklo2

Vyhlídka z Čertových kamenů na Josefův Důl, Jáchym tam lezl a jednou málem sletěl,
mohli jsme mít zranění v Jizerkách, stejně jako minule (viz
zde).
Velkou devízou toho hotelu je bazén, kde měl Jáša plavecký kurs a každý den večer ještě
volné plavání s námi. Nakonec pár tajných modelů tuzemské koncernové značky.

josefuv dul

Jelikož před obědem měl Jáša plavání, moc jsme toho nepodnikali.
Navíc s mrňousem nejsme ještě moc mobilní,
protože o přesuny nestojí a vyžaduje častý servis. Zde pár žánrových obrázků Josefova Dolu,
docela se mi tam líbilo. Skládájí se tam na sebe svědkové různých dob, nalepení na sebe bez velkých změn.

marianske hroy

Nad Josefovým Dolem jsem chtěl pokračovat v tradici návštěv schodů.


Lesem tam vede přes 300 kamenných schodů do osady Mariánská Hora.

SCHODY

Bylo to pěkné místo s pěkným občerstvením, které mělo pěknou zahrádku.
Jáša strávil podstatnou část dovolené se sluchátky na uších poslechem
Starých řeckých bájí a pověstí, které jsme mu koupili ve zjednodušené
podobě pro děti. Ještě jsem to sám neposlouchal, ale jeho to chytlo velice.

turistika

Turistickou zajímamavostí je, že všude tam v kraji točí budějovické pivo. V tom občerstvení
(jmenovalo se to chata Mariánka) poblíž schodů dělali dobré bramboráky,
které si Sargo velice chválila. Dole jsou jednak houpačky na náměstí v Jos. Dole,
které si kluci strašně oblíbili, a stavěli jsme se tam každý den cestou z výletu na ubikaci.
Jednak je dole kamenitá lesní cesta k vodopádu Jedlová.

vodopad jedlova

Vodopád Jedlová a cesta k němu. Od auta to bylo jen kilometr a půl, ale byl to turistický vrchol dovolené.
Mrňous opravdu není nomádské dítě: lesu nedůvěřuje, nemá to tam rád, chodit nechce. Postupem doby byl stále
nervóznější, když jsme se rozdělovali; hystericky trval, aby byla pořád celá rodina spolu;
například, když druhá polovina výpravy vylezla na skalku u cesty (foto vpravo nahoře).

černá studnice

Na pátek byly hlášeny těžké bouřky, ale ani ten den nebylo nakonec vůbec ošklivě.
Ale celkem už jsem chtěl na jeden den do města, tak jsme dali liberecký dinopark.
Nebyl jsem ještě v žádném, ale zbytek rodiny tam jásal, že v Liberci je podstatně
lepší než ten v Praze. Na konci prohlídky je velkorysé místo na řádění s prolézačkami a krytým pískovištěm.
Nahoře je rozhledna Černá Studnice.

Dovolená vyšla pěkně, i když toho s celou karavanou zvládáme z turistického hlediska strašně maličko. Zvlášť je úspěch, že se nic nestalo a nevraceli jsme se předčasně. Kdybychom bývali měli pojištění storna, tak jsme rozhodně vůbec nevyráželi, protože při odjezdu jsme vypadali všichni dosti nezdravě.

Zkoušel jsem tam jednu věc, a to neudržovat radiový klid, tzn. že jsem se nevyhýbal pracovním emailům, ale průběžně jsem je tam sledoval a i vyřizoval. Nebylo to tak strašné. Svým způsobem jsem byl klidnější, i když jsem si četl různé jobovky. Možná je to alternativa, jak takové akce pořádat.

Do dalšího týdne přeji čtenářům i sobě, aby se nám záležitosti zbytečně nekomplikovaly.

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře

RE: Vítejte v Pekle hospodynka 06. 08. 2012 - 05:38
RE(2x): Vítejte v Pekle jarmik 06. 08. 2012 - 07:33
RE: Vítejte v Pekle jn 06. 08. 2012 - 11:58
RE(2x): Vítejte v Pekle sargo 06. 08. 2012 - 12:19
RE(3x): Vítejte v Pekle jn 06. 08. 2012 - 12:33
RE: Vítejte v Pekle jarmik 06. 08. 2012 - 13:40
RE(2x): Vítejte v Pekle jn 06. 08. 2012 - 15:31
RE: Vítejte v Pekle sargo 06. 08. 2012 - 18:27
RE: Vítejte v Pekle eithne 07. 08. 2012 - 05:25
RE: Vítejte v Pekle hospodynka 07. 08. 2012 - 16:42
RE(2x): Vítejte v Pekle djová 07. 08. 2012 - 22:24
RE: Vítejte v Pekle jre 08. 08. 2012 - 09:59
RE: Vítejte v Pekle jarmik 09. 08. 2012 - 07:50
RE: Vítejte v Pekle hlander 16. 08. 2012 - 22:16