Takovému titulku jsem nemohl odolat.
Třeba já jsem jméno p. Vícha neznal, ale samozřejmě velice dobře (většinou nazpaměť) znám přirozeně tu kouřovskou část jeho díla.
Nebudu se dnes pokoušet ani v nejmenším něco recenzovat. Spíš jen bych poznamenal, že je to zvláštní pocit, pořídit si v obchodě po strašně dlouhé době nějaké CD, které člověk vůbec nezná. Doporučila mi ho Sargo na základě nějakého matného doporučení, které někde četla.
Takový už je stav, že nahrávaná pop music se už provozuje pomalu jen jako jako ztrátová záležitost, která maximálně pomáhá prodávat něco neztrátového. (Doufám, že jsem převyprávěl pojem loss leader aspoň trochu věrně; když se dívám na definici zde, tak snad ano).
Někde jsem četl, že texty na desce jsou inspirovány různou českou prózou. Zpívají tam většinou osvědčení jedinci kolem divadla Sklep.
Nosím to v ipodu už tak dva tři měsíce. Zatím se mi vykrystalizovala jedna písnička, která se mi opravdu líbí, a to Román.
"Vemte to, pane drahý, kolem bordelu a posádkového velitelství ke hřbitovu; to je můj román."
Michal Vích - Román (ft. David Vávra a Lenka Vychodilová)
A na závěr ještě tu clasiku, to si neodpustím. Je v tom mnoho. Hlavně samozřejmě je v tom ve vedlejší, ale taky zásadní, roli p. Čtvrtníček, jak jde do kolen a rozjíždí to na parketu bez zábran hned od začátku.
Startku? Jsou moc dobrý.
Tak to hlavně v dalších dnech, milí čtenářové, moc nerozbalujte. Ať ty nebožáky neztrapníte.
V každém případě si můžeme aspoň zatančit.