littlekey: Na rovinu, docela Ti zívidím, že dokážeš něco takového přečíst. K historii mám jistý vztah, asi by byl lepší, kdyby mi jí paní profesorka na gymplu (Pauleová) neznechutila. Dokonce jsem si ve čtvrťáku vzal seminář a z dějáku jsem maturoval. Takže nějaký vztah tam pořád je. Jen to doplňování nových informací ustalo. Oceňuji proto Tvé postřehy, výcucy z literatury (zejména té zabývající se historií.
jarmik: Pauleový jsem byl fanoušek, i když uznávám, že byla zvláštní. Velice se mi líbilo, jak nepoužívala učebnici, která byla skutečně i na tehdejší poměry neobvykle zprasená blábolama. To bylo ještě před převratem - byť krátce. Vždycky tak jednou za dvě hodiny řekla, otevřete si stranu xy, přečtěte si tento jeden odstavec a zase to zavřete. Docela to bylo férové zkoušení, že nadiktovala do sešitu stručnou nalejvárnu a tu zkoušela. Z naší třídy měli lidi z dějepisu dobrý známky u ní a oblíbili si jí i horší žáci.
(No, a já to měl u ní dobrý, neb jí tatínek opravoval jednou lednici
littlekey: U nás to bylo osobní. Prostě jsme se neměli rádi a bojovali jsme spolu. Já jsem dřel, aby mě nemohla nachytat a ona se snažila, aby mě dostala. Např. ve druháku jsem měl v pololetí jedničku a na konci mi dala trojku jen kvůli tomu, že jsem při jednom ze dvou zkoušení nevzpomněl jak se dostali Lucemburkové na trůn. Kdybys viděl s jakou chutí mě posadila do lavice s pětkou ani se mě na nic dalšího neptala, prostě jsem jí nahrál na směč a ani jí nenapadlo dát mi šanci na return. Můžu Ti říct, že je to ve mě dodnes a asi jí to nikdy neodpustím.
lékárník mb: Ferdinad Seibt je hvězda první velikosti. Mě na něm baví právě to, že nezahrnuje čtenáře zbytečnou faktografií. Taky se nebojí hodnotit, což je dneska u "mainsteamových" historiků ) skoro vzácnost.
Doporučuji od něj knihu "Lesk a bída středověku" (na ní by Tě mohly bavit i ty hospodářské souvislosti) nebo uzoučkou monografii "Karel V.", která je zajímavým pohledem na reformaci a otázkum, co si s tím vlastně Kája měl nebo mohl počít.