kobliha: Dokument Heleny Třeštíkové jsem viděla a líbil se mi snad víc než díl o Marcele, z něhož nakonec vznikl film. Strnadovi mi byli něčím blízcí a v mnohém jsem jim rozuměla.
jana*: Na keyboard mě všichni přemlouvají, chtěla bych, aby holky rály na klavír, ale ten je na náš byt veliký a keyboard (na který se dokonce může učit hrát i v lidušce) je zas na mě moc umělý. Kompromisem jsou flétny. Teď jsem náhodou z TV zjistila, že Evčin pan učitel, který často přehazuje hodiny flétničky s omluvou, že jsou na šňůře na Slovensku, hraje v Chinaski. Mně, jako správného ignoranta, ani nenapadlo se zeptat, v čem hraje.Takže v hodinách je to "pohoda, klídek...", jen nevím, jestli se Evča naučí hrát. .-)
masha 008: Manželé Strnadovi bydlí nedaleko a chodíme kolem jejich domu na procházky. Nikdy jsem je ale nezahlédla. Na náš životní styl až trošku moc aktivní, hlavně paní jsem obdivovala.
Fotky z Chotče /kostel a strom/ jsou dokonale romantické /kolo ve slunečnicích - super/. Akorát jsem si musela najít na netu, co je to ten Radler.
Jáša neustále mile překvapuje. A rodičům přibývá svobody a času i na Yamaha hrátky.
jarmik: kobliha: Jiné díly jsem neznal, ale tenhle mě opravdu dostal.
Podle mého se tam musel najít v něčem snad každý, protože se tam probíralo opravdu hodně témat, který člověk řeší.
Jsem z toho úplně nadšen: kam se hrabe pan Neff a nějaký Sňatky z rozumu, TOHLE je veledílo, jak vzniká měšťani/střední třída/městské vrstvy nebo jak tomu říct co nejméně hloupě...
jana: Počkej: na flétničku k Chinaski. A na housle chodíte k takovýmu chlápkovi se šátkem... jak von se jenom... ňákej pan Šporcl!)
Vždycky jsem považoval za nejlepší taky klavír. Sargo prosazuje dlouhodobě kytaru, že umět na kytaru je něco do života. A docela mě asi přesvědčila.
masha: Aktivní teda jsou, to jsem úplně trnul i v TV. To mi připadalo, že jedno z témat, který tam bylo ukázaný myslim pěkně, jestli to náhodou nebyla poslední pracovitá generace
Nejvíc jsem je litoval, že si vzali úvěr na rozjetí klasickýho městskýho maloobchodu v roce 1999, tj. zrovna ve chvíli, kdy přišly obchoďáky, a oni nemají v podstatě moc šanci. Já prostě velkej rodinnej nákup nepůjdu už dneska nikdy dělat tak, že s neřízeným torpédem budu procházet krámky na Vihohradské třídě...
jana*: Na Strnadových jsem obdivovala hlavně neuvěřitelnou upřímnost, ale děsilo mě jejich životní tempo a motor, který je nutí jet dál. Pro mě je to nejsilnější díl v Manželských etudách, asi právě tím, že si tam každý může hodně najít. Tomáš ho viděl včera poprvé, ze začátku byl nadšený, jací jsou to sympaťáci, ke konci otevíral flašku vína jako podporu.
Ad pan učitel - zdál se mi dost netypický na učitele sídlištní lidušky.... .-)
chachina: Pozoruji shodu našich dětí v zálibě zírat do studny
Jinak opět bezva fotky a ta slunečnicová, ta je obzvláště super!
jarmik: jana: Musím říct, že už v té staré části jsem si u něho řikal, že má v sobě něco, že bude vždycky nespokojenej: tejden po svatbě a řešil tam nějaký knedlíky, rok po svatbě předčítal z Plzáka atd. Ale je fakt, že ho to žene silně.
Jinak teda je fakt, že jsem nevydržel a dal jsem si u toho taky paňáka, byť jinak nepaňákuju
chachina: Akorát babička tu studnovou zálibu špatně, pořád se jí zdála díra moc široká...
kaci: Tak jste si to teď vyměnili a "home alone" relaxuješ doma Ty? Tak to má být
S tím keyboardem jsi mě fakt dostl Že ty se, čéče, nudíš? Asi by se mělo ženušce naznačit, že by Tě klidně mohla víc zapřáhnout
Néé, neboj, jako hrob!
---
kaci.pise.cz
chachina: jarmik: Abych řekla pravdu, tak se babičce nedivím, já z toho taky nejsem úplně klidná, když tohle slečna provozuje Myslela jsem si, že u druhého dítka budu klidnější. To jsem ale netušila, že to druhé bude adrenalinový maniak!
jarmik: kaci: Když my jsme se doma právě vloni domluvili, že brutálně vypřáhnem. Tvrdě jsme na vypřáhntí zamakali ( ) a teď si to porůznu užíváme.
Časem asi budem korigovat, ale nehrnem se do toho.
hablina: Jo jo, keybordem to začíná - a za pár let tu budou fotky Jáši, kterak mlátí do klavíru
sargo: Hablina: nebudou, fakt se nám tam nevejde Ale tímto potvrzuji, že si JM fakt hraje!
(Naštěstí se sluchátky, takže já to slyším akorát.
)