Víkendové rozhledny a hlavně Jiřetín

Batolecí cestování samozřejmě zdaleka neumožňuje průzkum zajímavostí ve velkém. Člověk je rád, když dá vedle všeho toho spaní, přebalování a nošení aspoň jednu rozhlednu za dva dny.

Sargo pojala zpravodajství o výletu zatím dost podrobně, tak sem dám jen fotky-burešovky (tj. maximálně informativní) o těch navštívených pozoruhodnostech.

Především si dovolím upozornit na obec Jiřetín (mezi Libercem a Varnsdorfem), která má tři hodnotné cíle v bezprostředním okolí: velice pěknou křížovou cestu, rozhlednu Jedlová a zříceninu hradu Tolštejn (ten jsme však již bohužel nestihli, ale vypadal vděčně turisticky).

Hrádek ve Varnsdorfu.

První den jsme zvládli nedávno rekonstruovaný (z téměř naprosté ruiny) Hrádek. Nachází se na kopečku nad městem, přímo na hranici s Německem. Stihli jsme ho díky slušné otvírací době (do 18 hod. myslím).

Panorama - Varnsdorf.

Z Hrádku je vidět Šluknovský výběžek a německé okolí. V pozadí Ještěd.

Lanovka ČD na Ještěd jezdí do 19 hodin.

Druhý den jsme jako hlavní atrakci zařadili lanovku na Ještěd. Mělo to celkem úspěch - byť jsme napřed omylem došli k sedačkovce, která vede kousek pod vrchol.

Povinný fotopoint na vrcholové skalce.

Ještěd je zajímavá stavba. Uvnitř jsem si prohlížel nábytek i vybavení; nepřekvapilo by mě, jestli ty židle v restauraci jsou extra navržené jen pro tu rozhlednu. Vnější kruh stolů má jiné židle než vnitřní kruh. Zvláštní typ je v baru a zase jiný v bufetu.

I z Ještědu - jako ostatně z každé české rozhledny - je za dobrého počasí vidět Snežka. (Kde sepisuje turistickou informaci náruživější rybář-latiník, tak obligátně dodá, že za výjimečných podmínek jsou vidět Alpy). Na rozdíl od jiných však zde skutečně vzadu nad Jabloncem nelze Sněžku přehlédnout.

Musím však říci, že moderní architektura se dle mého prosazuje těžko.

Je to sice úhledné, ale nemůžu si pomoci - je to i po letech stále chladné a v podstatě neútulné.

Dýmník se mi velice líbí jako překlad Rauchbergu.

Od rozhledny Dýmník nad Rumburkem ("řekni Rumburk" a "zabiju učitele Janderu" jsme si ve Šluknovském výběžku nemohli odpustit asi tak desetkrát denně) jsem si sliboval lehký a příjemný zářez do průvodce rozhlednami, a to rychlým výpadem z blízkého parkoviště. Rozhledna sama vypadá velice pěkně - kámen a cihly. Bohužel je uzavřena z důvodu rekonstrukce.

Rumburská stonehenge.

Na Dýmníku probíhá rozsáhlá úprava okolí, dle všeho na golfové hřiště. Za pár let to tam asi člověk nepozná. Zaujaly mě nově vztyčené menhiry na tom (asi) hřišti. Už jsem o takovém projektu četl u Cílka na jiném golfovém hřišti (bohužel nevím, kde - že by psal o tomto?).

Křížová cesta v Jiřetíně je možná nejhezčí, co jsme zatím viděli.

Kombinaci křížové cesty s rozhlednou považuji turisticky za velice vděčnou. Navíc, je-li v tak pěkném provedení, jako ta v Jiřetíně, s kostelíkem nahoře a - pro rodiny - s pumpou. Z mrňousovo hlediska byla pumpa vrcholem dovolené.

Rozhledna Jedlová a restaurace.

Výstup na Jedlovou pokračuje od křížové cesty. Svah je strmý, ale vyplatí se. Nevybavuji si lepší rozhlednu z poslední doby: krásná stavba, vedle nedávno restaurovaný hostinec, kde lze i přespat. Nevěřili jsme vlastním očím, jak živo tam bylo a že existuje ještě funkční rozhledna tohoto typu. Naši známí, které jsme navštívili ve Varnsdorfu, nám dokonce říkali, že zde měli svatbu.

Zde hlavní devízy Jedlové: vynikající, ale fakt vynikající, bramboračka a domácí borůvkový koláč.

Na Jedlové je i pár prolézaček, takže se tam vydrží příjemně.

Kopec!

Jáša se projevil jako potenciální rozhlednový talent. Po schodech běhá s obrovským nadšením nahoru i dolů. Zatím vázne jen ta fáze kochání, rozhlížení a rozjímání. Ale celkově je to slibné.

Městská věž v Berouně.

Když už jsem v tom, tak přidám i Městskou věž v Berouně, která je za rohem. A asi proto jsem se na ni pořád nějak nemohl dostat. Dost se mi na ní líbilo - takhle příjemnou, vzdušnou a přitom nezávraťovou rozhlednu jsem ještě neviděl.

Beroun, D5, Český kras.

Samozřejmě jsme do Berouna nejeli v neděli na věž, ale na slavné místní medvědy. Medvědi jsou přitom jen záminka, neb zájem u mládeže budí jen malý. Především je hned u medvědů dětské hřiště, kde pořád hodně dětí, a tedy pořádná zábava na hodně dlouho.

Uf! Těch fotek bylo dnes hodně moc. Ale zase je přeskočit, to by mě mrzelo!:-) Kdy se zase na nějakou novou dostanu, že.