jm: valach: no, ten závěr jsem napsal trošku silněji asi pod vlivem četby té kritické stránky.

hablina: já naopak mám obecně ty americké sebezlepšovací knihy rád, ta věta nebyla nijak zvlášť hodnotící, jenom popisná. Jakožto dokonalá osoba bys měla z toho vyvodit závěr a začít se živit výukou těch méně dokonalých.

jana: o penězích se bavím rád, nebo spíš bych se bavil rád. Protože je současně řadím mezi dva spolehlivé zabijáky každé přátelské debaty, neboť se bojím že úplně každý hovor na téma peněz skončí na bodě, kdo má většího... co jsem to... jo větší příjem. (Druhým tabu tématem, byť též zajímavým, je dle mého koeficient IQ.)

pm: hezky řečeno, pravdou je, že se to dotklo témat, která mě zajímají a mloco jinýho se jich dotýká. Ale místy to šlo do banalit (nekupovat luxusní zboží na spotřebitelský úvěr, nebýt líný).

sargo: je to zvrhlé, v roce a půl jsem rozhodně žádné desetikoruny do automatů nežebral, natož dostával!

wu: viz shora, závěr možná zpětně trochu silný. Ať už více či méně užitečné, je to velice poutavé a téma není špatně vybráno. Název vychází z koncepce celého vyprávění, že kluk v devíti letech si položí otázku, jak vydělávat peníze. Ptá se svého otce, který je vzdělaný ministerský úředník, ale jako většina lidí má ke své škodě málo pochopení pro to, jak fungují peníze - to je ten chudej táta. Přichází za otcem svého kamaráda, který skončil školu v osmičce, ale je zámožným majitelem firem a má přirozenou moudrost, jak to chodí - to je bohatej táta.

dj: souhlas - já se učim především na sobě a je mi mě často líto)