Jestli správně počítám, tak tato čísla jsou příležitostné spojení Tata Bojs a komorního Ahn Tria.
O desce smetana jsem párkrát četl, i jsem viděl s nimi rozovor na čt24. Ukázky se mi moc nelíbily. Když jsem pak ale jel o vánočních svátcích z lyží, tak jsem si z rozmaru to cédéčko koupil v samoobsluze na břehu Ohře jako upomínku na vydařenou dovolenou.
K Tata Bojs mám takový vztah, že nejsou moje úplně 100%-ní srdeční záležitost, ale mám je celkem rád. K akustickým verzím hitů mám obecně vztah, že je mám celkem rád. K symfonickým verzím hitů mám vztah, že je nemám rád.
smetana je někde mezi symfonickými verzemi a akustickými.
Přeci jen ty klasické nástroje (zvlášť housle nebo co to je) mají příliš ušlechtilý zvuk a jejich zneužívání na primtivní několikatónové rockové riffy prozrazuje příliš jasně příliš smutnou pravdu o popu.
Komu Tata Bojs nic neříkají, tak bohužel bych tuhle desku spíš nedoporučoval, protože není pravděpodobnost spokojenosti. U těch, kteří jako já je poslouchají, tak to stojí za zvážení. Protože je to možnost poslouchat znovu zčerstva na best-of-ce všechny provařené hity, co už jinak jsou moc ohraný a nedají se poslouchat.
Taky je třeba říct, že ty americký Korejky žádný promo teda nezkazí:-)
Po pár prvních posleších mi jako nejpřijatelnější předělávka přišli Pěšáci, tak tady si je můžete taky poslechnout:
Související články: Své nejoblíbenější skladby od Tata Bojs jsem dával zde a zde (v tom druhém odkazu je pro porovnání i původní verze té předělávky připojené v dnešním článku; mimochodem to má vynikající klip).
RE: Tři Korejky a tři Češi (remaky) | ivana* | 09. 01. 2009 - 22:58 |