jana*: Směju se Tvému popisu odchodu na procházku nahlas.
Je pravda, že už máme dost velké děti na to, aby šlo všechno rychle. Občas vyděšeně koukám, kolik je práce kolem batolete, úplně jsem to zapomněla a z pohledu pozorovatele mi to přijde k nepřežití.
Jinak, než jsme kdysi jeli v zimě poprvé na dovolenou (chtěla jsem to já, protože jsem to nikdy s našima nezažila), vzal mě manžel stranou a těsně před odjezdem mi drsným hlasem řekl, ať celou dobu myslím na to, že tam jede nedobrovolně