Článek Jak jsem zachránil svatbu pana lékárnika
Komentáře k článku: Jak jsem zachránil svatbu pana lékárnika
jr*: Ha! Tak takto po anglicku jsi tedy zmizel... no, myslel jsem si to. Musím konstatovati, že jsi měl poměrně raketový nástup do svatební nálady a že jsi myslím nutně musel přijít o hlas při vyřvávání "něbudě to také drahé, lˇahká..." 
ale já na tom byl podobně a moc se mi to celé líbilo.
Myslím, že pan lékárník měl velice důstojný poh... obřad. 
Nicméně se tak naplnila má slova a já zůstal posledním žijícím, svobodným, karlovarským, praktikujícím mariášníkem 
Sám jsem o tom chtěl reportovati, ale věděl jsem, že to odněkud přijde samo!
jarmik: Ano, start jsem měl jako Jurij Gagarin. Neděle byla zato velice a velice usebraná. A hlas mám ještě dnes méně sytý...
jana*: Úžasná svatba, úžasný svatební host! Vždycky mě potěší, když na jakoukoliv oslavu přijde host, který se má tak nějak pěkně už od začátku, tak to má být....
Červený nožík ... kamarádka ho nosí pořád v kabelce, musím si ho taky pořídit.
sargo: Bylo to překvapivě příjemné
K menšímu rodinnému sporu došlo jen v neděli. Já jsem tvrdila, že JM většinu času (= celý den) spal a JM tvrdil, že většinou nespal. My bdící víme, kde je pravda. 
(A opravdu nemluvil 
)
lékárník mb: ještě jednou touto cestou děkuji za záchranu obřadu. Farář byl neoblomný a moje návrhy na záměnu vína vodou z cykloláhve striktně odmítl jako kacířskou ne-li dokonce rouhačskou ideu (v dané chvíli jsem si netroufnul poznamenat, že v historii se již našli tací, co problém transformace vody ve víno dokázali vyřešit). Co dělat, ten člověk je narozdíl ode mne zvyklý žít při výkonu svého povolání v pravdě a v souladu se svým svědomím. Při nečekaném zásahu už jen chybělo, abyste se Káňou vynořili z barokních mraků a měli na zádech křídla.
Slibuji, že jakmile pořídíme skleník do parádního pokoje, přijde červený nožík s dešpuntátorem na čestné místo hned vedle Káňovi prázdné láhve od vína a porculánového jelena od Karasů.
masha 008: Napínavé počteníčko. 
Hlavně, že všechno dobře dopadlo. Výstavní fotodokumentace, obřad se konal na krásném místě a svatební cyklocesta... já bych se tak vdávala.
hablina: No že jo, taková svatba nutí k zamyšlení, proč já se vlastně vdávala tak konzervativně (zato dvakrát - nejdřív na úřadě, pak v kostele)
djová: nádherné počteníčko, musela to být paráda, ještě teď se směju(samozřejmě v dobrém) při představě Tebe skotačícího a zpívajícího, úžasné Jako tandemistka musím velmi ocenit skvělý nápad, vpravdě originální...
jarmik: děkuji všem za vlídné komentáře.
paní djová: obzvláště tedy si cením, že představu mne skotačícího a zpívajícího prezentuješ pozitivně. Když si to vezmu z pohledu pozorovatele, tak mě to spíš děsí...
littlekey: Začínám hořce litovat, že jsem se choval jako spořádaný otec rodiny a po evakuaci synka jsem se nevrátil zpět . Zvláště, když hrál Kozataj, chlapci si na mě určitě dobře pamatují ze svatby minulou sobotu Přestože jsem nebyl do konce, výborná akce pane Lékárníku.
djová: jarmik: to přeci jinak hodnotit nelze!!! Snad budu mít někdy příležitost vidět to na vlastní oči
jana*: pro DJ-ovou: jednou jsem Jarmika skákajícího a jásajícího viděla, ten zážitek se nedá zapomenout... (Tak úporně ve tři v noci zpíval píseň "Justýno, Justýno" a trval na přesném naléhavém zpěvu, který nás všechny kolem chtěl naučit, že mi manžel pod dojmem nesmazatelného a silného zážitku zakázal dítě pojmenovat dlouho plánovaným jménem Justýna.)
sargo: 
Jana: to štěstí jsem neměla, dosud jsem o těchto... okamžicích... jenom slyšela vyprávět. Ale dovedu si představit, že takový zážitek člověka poznamená.
eithne: Zní to moc pěkně Mám se příští víkend dostavit na kamarádovu svatbu, která se též koná v lesích, a popravdě se mi tam dvakrát nechce... ale když tak čtu tohle, přece jen možná...
jana*: Sargo: tys tam tehdy byla taky (na chatě Jarmikových rodičů)... Možná byl pro mě ten zážitek tak intenzivní, že jsem coby kojící matka tehdy jediná nepila!
jarmik: Velice hlasitý zpěv je taková moje slabinka. Já bych to nějak už nerozpitvával...
dj-team: Tak se ke článku dostal i pracující živitel rodiny, co dnes trávil den na zkoušce z cizího jazyka....
Ech. Ty v..., Járo, to je bomba. Musím to strukturovat, protože se mi v hlavě honí tolik dojmů, ale jak jinak u Tvých článků, příliš inspirativní!
1. Mr. LK se sedačkou bez vozíku? Vždy, když se s tandeme se dvěma dětskejma sedačkama snažím vyhnout závoře (máme to tady v Kladně jako ve Varech) v lese, tak se v duchu směju panu LK, který by musel s vozíkem sesedat
2. tandem - bylo toho napsáno tolik - my ho měli na svatbě jen na autě nevěsty, jsme žabaři
3. Linhart - ten les je můj srdeční. otec vyrůstal v hájovně u nádraží Březová pod Linhartem a ten les a okolí mám nachozený... Vaterland. Výborný nápad, tam udělat svatbu a kolovou. Pan lékárník MB se zdá více a více zajímavým.
4. zmínka o DJ - ó, rdím se, to mne bude mrzet, až bude článek (vyjma recenze), kde moje ego nebude pohlazeno
5. lékárníci je divná cháska, od prvních řádků si říkám, co kdyby jim nevyšlo počasí? Ale asi to máte pošéfovaný.
6. role pana JM při svatbě, závist. Já nosím nůž od vojny (bo sem konečně ten chlap) a zachránil jsem zatím jen podnikové oslavy, svatba, to je mazačenka (jak by řekl voják základní služby).
Zkrátka pan Jm narostl u mne do velikosti zmíněného Jurije a to jen Varáci vědí, jaká to je korba, protože jsme se na něj dívali před Vřídlem a vždycky jsem si číkal, jak má silný krk...
(Souhasím s komentáři ženy a výjimkou toho úmrtí )
Bravo!
jarmik: komentář lepší článku
Jinak pan MB je hodně veliká osobnost. Jinak bych tam asi Sargo nevytáh a buhví, jestli bychom se takhle dokopali, protože toho bylo dost.
dj-team: jdu umřít, dosáhl jsem mety!
Na podobných akcích se chovám obdobně. Vymlouvám si to jako zajištění rovnováhy .
Proč se od přečtení článku pořád culím?