Určitě jsem v dětství draka pouštěl, ale už si to po pravdě ani moc nepamatuju. Tak trochu jsme s dítkem měli tedy premiéru společně.
A lítalo nám to pěkně:-)
Podzimní dny mají též něco do sebe, když se vydaří. Po týdenním nachlazení jsme se vypravili zkusmo chvilku ven. Bylo to příjemné, že už nechrchlal. A dokonce, přestože jinak je líný kamkoliv chodit, tak na draka se dal nachytat.
V parku bylo dnes narváno.
Moc jsem si od pouštění nesliboval. Ale musím říct, že mě to bavilo velice. Jáša se do toho moc nehrnul, ale za chvilku si to taky zkusil. Byl jsem rád, že mu to šlo krásně. Opět se mi potvrdilo temné podezření, že by nejspíš zvládl spoustu věcí, ale že se mu absolutně nechce.
Vyfotit pouštění tak, aby tam byl pouštějící drak i pouštěný drak,
to je s kompaktem prakticky nemožné.
Stejný nápad na stejném místě nás dnes mělo hodně. Draků tam bylo pomalu desítka. Zvláštní bylo, že nad nimi létalo obrovské hejno ptáků.
Na závěr 31 vteřina rodinné videjíčko.
Od příštího týdne nemám ani žádná očekávání. Tak jenom přeji čtenářům i sobě, abychom důstojně snášeli, co přinese.