jm: Jana: Díky za doplnění z rodinného pohledu:o) Je to velice zajímavý; o tom Sekaninovi se tam mluví v superlativech, že měl velice silný charakter. Že mohl po okupaci odejít, ale zůstal z vlastního rozhodnutí.

Přihřeju si i svojí přízemní polívčičku. Dlouhodobě mě baví ta teorie, že člověk se zná s kýmkoliv na světě přes jenom max 6 lidí (myslim teda, že 6). Tady to funguje velkým skokem dokonce i do minula, když člověk vezme TN - babička - první mangel - někdo z vedení KSČ, s kým se znal - Stalin, tak jsem třeba u Stalina přes 4 lidi.

LK: Ta pasáž se mi tam taky líbí. Ale beru to jako zkušenost takového typu, která může odůvodňovat, co člověk dělá potom.

Hablina: No, na těch gymplech to bylo evidentně obsazeno tímto způsobem všude.