Kolegyně Eithné nám píše z dovolené v Mijasu.
Ještě než se dostanu k samotnému pohledu, poznamenal bych obecně, že zas jednou pozoruju citelný posun běžného světa, konkrétně co se týče pošty. Jak vloni pošta zrušila v okolí dvě nejbližší pobočky, tak se ukázalo, že se vlastně vůbec nic nestalo. Opravdu je potřeba přenášet méně papírových lístečků. Taky když každý den jdu kolem schránek a dívám se automaticky, jestli ve schránce něco není, tak mi tento rituál - celý život zcela samozřejmý - začíná připadat stále divnější. Nezúčastněným pohledem je zvláštní, jak lidé v panelácích a bytových domech mají různé složité sytémy a investují cenné místo, jak umístit u vchodu schránky přístupné pro pošťáka. Ale téměř nikdy už se do nich nic nevhazuje.
Schránky jsou věc, kterou asi většina lidí nevnímá, ale mám na ně vycvičenou pozornost z doby, kdy jsme si přivydělávali roznášením novin (další věc, která ještě nedávno byla běžná, ale dnes už absurdní). Na každém rodinném domě jsou přidělané více či méně povedené krabičky; je vidět, že existovaly v běhu času vlny oblíbených výrobků, které člověk na plotech nachází podle toho, kdy je majitel domu instaloval.
Někdy je funkcionalita schránky zabudovaná natvrdo ve sloupcích plotů. Nezdá se to, ale taková šachta ve sloupku sloužící pro vhazování pošty bývá pozoruhodnou konstrukcí, když si ji prohlížíte zblízka a hlavně když se do ní snažíte vmáčknout noviny.
Tohle je všechno svět, který v přímém přenosu před našima očima definitivně mizí.
Text na líci: Costa Del Sol: Panorámica de Mijas
Kolegyně si užívala letní způsob dovolené v únoru a s ohledem na svůj (hyper)aktivní obvklý způsob trávení volného času s úžasem konstatuje, že tradiční dovolená je pozoruhodný koncept. Též doporučuje lokalitu MIjas jako příjemnou.
Užívejme známek, dokud existují.
Děkujeme velice!